Přehled událostí

15. prosince 2021
ČŠI vydala výroční zprávu – Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2020/2021

Výroční zpráva České školní inspekce pravidelně hodnotí prostorové, materiální, personální, finanční a další podmínky českého vzdělávání. Z velmi rozsáhlého dokumentu vybíráme zajímavé trendy, které mohou v budoucnu ovlivnit kvalitu školství: V mateřských školách je vysoký podíl dětí s odkladem školní docházky (18,6 %). Problém může být ve špatné diagnostice a nedostatečných podmínkách pro individualizaci a výuku českého jazyka pro cizince. Základní školy se potýkají s rostoucí vlnou stárnoucích učitelů, zejména v Praze a okolí. Ve školství obecně chybí učitelé kvůli nízkému platu i neochotě jít učit do problematického prostředí. Učitelé v ZŠ byli podle podle dotazníku v době pandemie málo ochotní škrtat ve školním vzdělávacím programu. Pandemie také odhalila, že zapnutá kamera v on-line výuce má na 1. stupni významný vliv na organizaci hodiny a na aktivitu žáků. Na středních školách je situace se stárnoucími a chybějícími učiteli podobná jako u ZŠ. Nedostatek zájmu o profesi je navíc výrazný také v konkurzech na ředitele škol. Pozitivním jevem je naplňovaní inkluze, kdy se 68,7 % žáků se speciálním vzdělávacími potřebami učí v běžných středních školách. Aktuálním tématem jsou také nadaní žáci, kteří by se měli podle ČŠI lépe diagnostikovat.

#materske #zakladni #stredni

31. srpna 2021
PAQ Research zveřejnil 2. report s názvem Dopady pandemie covidu-19 na wellbeing žáků z komplexního projektu Dopady pandemie covidu-19 na žáky

Podle šetření zůstává vztah většiny žáků (87 %) ke své škole pozitivní. Nižší je u žáků, kteří při distanční výuce zaostávali, ale i u nich došlo k posunu oproti situaci před uzavřením škol. Žáci během pandemie častěji uváděli, že rádi chodí (prezenčně) do školy (posun z 65 na 80 %). Důvodem je pravděpodobně to, že si během distanční výuky více uvědomili význam socializační funkce školy a setkávání se spolužáky a učiteli. Šetření nepotvrdilo negativní vliv pandemie na mezilidské vztahy žáků. Prohloubily se však rozdíly v aspiracích dívek a chlapců, pouze 40 % chlapců chce dokončit vysokou školu oproti 75 % dívek (zvětšení rozdílu oproti r. 2018). Šetření také poukazuje na nutnost zavádět opatření, která cílí na zmírnění dopadů pandemie – kromě výdajů na doučování by bylo dobré zaměřit se také na podporu wellbeingu a socializačních funkcí školy, finančně podpořit by se měl jak rozvoj kapacit v rámci škol a školních poradenských pracovišť (výchovní poradci, preventisté, školní psychologové, speciální pedagogové, legislativně stále neukotvení sociální pedagogové a další), tak i další vzdělávání ředitelů a učitelů v této oblasti. Plánovaná centra středního článku podpory by měla zahrnovat odborníky, kteří dokáží školám pomoci nejen v oblastech administrativy a pedagogiky, ale také v oblasti wellbeingu a duševního zdraví.

#covid #nerovnosti

19. července 2021
Schváleny novely vyhlášek, které mění podobu jazykové výuky dětí a žáků cizinců v MŠ a ZŠ

Novelou dochází k úpravám systému jazykové podpory dětí a žáků cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání a k navýšení částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd. Nově budou mít cizinci v mateřských školách v povinném předškolním vzdělávání nárok na jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol se zajištěním významně větší dostupnosti určených škol (vždy minimálně 1 škola ve správním obvodu obce s rozšířenou působností). Jazyková příprava cizinců bude probíhat v době vyučování, přičemž žák bude z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Rozsah podpory bude min. 100 a max. 200 hodin dle orientačního vstupního testu. Skupiny pro jazykovou přípravu budou fungovat prezenčně i distančně. Skupiny pro vzdělávání distančním způsobem jsou určeny pro žáky, kteří se nebudou moci účastnit prezenční výuky. Zázemí pro distanční vzdělávání vytvoří žákovi jeho kmenová škola. Vyhláška č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů nabyla účinnosti 1. 9. 2021.

#finance #materske #zakladni

8. června 2021
ČŠI vydala sekundární analýzu PISA 2018 zaměřenou na růstové nastavení mysli žáků a jeho vliv na vzdělávací výsledky

Česká školní inspekce zpracovala sekundární analýzu na základě dat ze šetření PISA 2018, které se vůbec poprvé věnovalo sledování konceptu nastavení mysli žáků. ČŠI uvádí, že žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech než jejich vrstevníci s tzv. fixním způsobem uvažování. Přičemž čeští žáci jsou na tom hůře než průměr zemí OECD a rozdíly jsou zvláště patrné u žáků z horšího socioekonomického prostředí. Šetření prokázalo, že žáci s růstovým myšlením jsou více motivováni ke zvládání úkolů, mají vyšší sebedůvěru, stanovují si ambicioznější cíle a škola u nich má vyšší hodnotu. Zároveň lze u nich pozorovat také menší strach ze selhání. Jak šetření ukázalo, rozhodující roli hrají učitelé – žáci s růstovým myšlením, kterým se dostává vysoké podpory ze strany učitelů, dosahovali významně lepších výsledků než žáci, kteří sice růstové myšlení mají také, ale podporu od učitelů mají nízkou. Stěžejní roli hraje také nastavení mysli samotných učitelů – podle šetření dokáží pouze učitelé s růstovým myšlením budovat třídní atmosféru podporující spolupráci, eliminující strach dopouštět se chyb a podporující v každém žákovi přesvědčení, že může dosáhnout dobrých výsledků. Podle ČŠI by bylo dobré tyto poznatky zohlednit v pregraduální přípravě učitelů. Materiál obsahuje také doporučení, jak růstové nastavení mysli žáků rozvíjet (např. formativním hodnocením, gradovanými úlohami, prací s chybou). Mezinárodní výsledky byly publikovány na jaře 2021.

#nerovnosti #ucitele

24. ledna 2021
PAQ Research představil závěry výzkumu, jak rodiče žáků hodnotí průběh distanční výuky

PAQ Research vydal závěry výzkumu realizovaného v prosinci 2020 na reprezentativním vzorku rodičů s dětmi na základních a středních školách. Výzkum se zabýval reflexí vývoje distanční výuky, otázkami motivace dětí, bariér v účasti na výuce a také na vývoj volnočasových aktivit a vnímaného wellbeingu dětí (PAQ Research: Distanční vzdělávání na jaře a podzim 2020: Pohled rodičů). Podle výzkumu více než polovina rodičů dětí z různých škol tvrdí, že kvalita distanční výuky byla na podzim lepší než v jarních měsících. Kritičtější jsou rodiče z chudších a méně vzdělaných domácností, kde přetrvávají také technické potíže. Ke zlepšování výuky došlo častěji podle rodičů z vyšších sociálních vrstev, kteří svoje školy hodnotili pozitivněji již na jaře. Učitelé podle rodičů většinou zvládají komunikaci s dětmi i s rodinou dobře. Rodiče žáků ve vyšších stupních vzdělávání ale považují rozsah vyučované látky za předimenzovaný. Tři čtvrtiny dětí jsou při distanční výuce podle svých rodičů méně motivované k učení než při výuce prezenční. Rodiče žáků z chudších a méně vzdělaných domácností byli k vývoji distanční výuky kritičtější pravděpodobně také proto, že jejich děti měly výrazně častěji problém s technickým vybavením (11 % rodičů hodnotí jako velmi špatné podmínky v oblasti konektivity – připojení dětí k internetu, jeho stabilita atd. a 9 % hodnotí jako velmi špatné hardwarové podmínky – dostatek počítačů v domácnosti a jejich vybavení). Výzkum byl realizován v rámci projektu Život během pandemie s podporou MŠMT a Učitele naživo.

#covid #nerovnosti #technologie #zakladni #stredni

16. listopadu 2020
Obce s vyšší mírou místních sociálních a vzdělávacích problémů nedávají na školství víc peněz

Výzkum PAQ Research pro konferenci Aspen Institute Central Europe porovnával tři domény: sociální problémy (exekuovanost domácností, nestabilní bydlení), vzdělávací problémy (neprospívající žáci, zameškané hodiny a drop-outs) a financování škol skrz spletitý systém transferů a vlastních výdajů na úrovni obcí s rozšířenou působností v případě MŠ a ZŠ. Závěry výzkumu potvrzují neschopnost cílit finanční prostředky do míst, kde dochází k sociálnímu vyloučení. To znamená např. vyšší platy pedagogických pracovníků nebo podstatně lepší personální zajištění. Analýza také odhalila, že „investiční výdaje do škol jsou o něco nižší v oblastech s vyšší mírou sociálního znevýhodnění. Chudší a menší obce vykazují menší intenzitu investic do oprav, výstavby a vybavení škol atd.“ Podle organizace EDUin je nezbytné urychleně připravit systém indexového financování škol, které zabezpečí dodatečnou podporu tam, kde je potřeba. Zavedení této změny je součástí Strategie vzdělávací politiky 2030+ a částečně projektu České školní inspekce. Výsledkem by mělo být zlepšení vzdělávacích výsledků žáků tam, kde panují horší sociální podmínky za pomocí cílených intervencí, které mj. vyžadují speciální peněžní prostředky.

#finance #nerovnosti

22. června 2020
Reakce na americké hnutí ve formě Roma lives matter

V návaznosti na události v USA a kampaň Black Lives Matter došlo k otevření tématu přístupu ke vzdělávání pro romské žáky. Téma se objevuje výrazněji od roku 2007 po rozsudku Evropského soudu v záležitosti nadměrného umisťování romských dětí do bývalých zvláštních škol. Od té doby Česko vytváří akční plán plnění rozsudku a podniká kroky k odstranění systémové diskriminace romských dětí ve školství. Kromě celkové koncepce inkluze šlo o zavedení povinného posledního roku předškolní péče, který byl cílen především na rodiny z nejnižších socioekonomických pater – mezi něž část Romů patří – nebo zrušení přílohy rámcového vzdělávacího programu pro základního školy (MŠMT) upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Ve speciálních školách nicméně Romové stále tvoří 10 % žáků, zatímco v běžných základních školách jsou to 4 %. Roma lives matter přináší také otázku zakomponování romských dějin do výuky dějepisu. V rámci návrhu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ se téma objevuje v opatření směřujících k zajištění „desegregace“ v rámci struktury vzdělávacího systému. Z pohledu EDUinu je otázka rovných příležitostí a podmínek ke vzdělávání pro všechny děti a žáky klíčovým tématem vzdělávací politiky ČR.

#nerovnosti

21. dubna 2020
Učení by se na druhém stupni ZŠ a středních školách mělo otevřít i nepedagogům

Školský výbor podpořil vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které budou moci na SŠ a 2. stupni ZŠ opět začít učit i lidé s jiným vysokoškolským než jen pedagogickým vzděláním. Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by je měli ve školách provázet zkušenější kolegové. Toto opatření by mělo vyřešit aktuální i budoucí nedostatek učitelů. Podle analýzy MŠMT z roku 2019 bude v roce 2023 chybět 11 000 učitelů. Novela zákona ani do konce roku 2020 nedokončila legislativní proces. Podle organizace EDUin je otevření učitelství nikoliv ideálním, leč racionálním a adekvátním krokem. MŠMT by mělo ve spolupráci s vysokými školami pro nově příchozí nekvalifikované pedagogy připravit kvalitní a finančně podpořené vzdělávací cesty k získání kvalifikace učitele. Zároveň je zcela nezbytné, aby speciálně pro tyto (ne)učitele byly mimořádně připraveny od doby jejich nástupu adresně zacílené vzdělávací programy (např. formou e-learningu), které budou zaměřeny na základní otázky pedagogiky, obecné a transdisciplinární (případně oborové) didaktiky a vývojové psychologie s důrazem na klíčová témata (organizace výuky a výukové metody, vzdělávání heterogenních tříd) v zájmu zajištění alespoň elementární podpory výkonu učitelské profese bez pedagogické kvalifikace.

#ucitele #legislativa