8. června 2021

ČŠI vydala sekundární analýzu PISA 2018 zaměřenou na růstové nastavení mysli žáků a jeho vliv na vzdělávací výsledky

Česká školní inspekce zpracovala sekundární analýzu na základě dat ze šetření PISA 2018, které se vůbec poprvé věnovalo sledování konceptu nastavení mysli žáků. ČŠI uvádí, že žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech než jejich vrstevníci s tzv. fixním způsobem uvažování. Přičemž čeští žáci jsou na tom hůře než průměr zemí OECD a rozdíly jsou zvláště patrné u žáků z horšího socioekonomického prostředí. Šetření prokázalo, že žáci s růstovým myšlením jsou více motivováni ke zvládání úkolů, mají vyšší sebedůvěru, stanovují si ambicioznější cíle a škola u nich má vyšší hodnotu. Zároveň lze u nich pozorovat také menší strach ze selhání. Jak šetření ukázalo, rozhodující roli hrají učitelé – žáci s růstovým myšlením, kterým se dostává vysoké podpory ze strany učitelů, dosahovali významně lepších výsledků než žáci, kteří sice růstové myšlení mají také, ale podporu od učitelů mají nízkou. Stěžejní roli hraje také nastavení mysli samotných učitelů – podle šetření dokáží pouze učitelé s růstovým myšlením budovat třídní atmosféru podporující spolupráci, eliminující strach dopouštět se chyb a podporující v každém žákovi přesvědčení, že může dosáhnout dobrých výsledků. Podle ČŠI by bylo dobré tyto poznatky zohlednit v pregraduální přípravě učitelů.

Materiál obsahuje také doporučení, jak růstové nastavení mysli žáků rozvíjet (např. formativním hodnocením, gradovanými úlohami, prací s chybou). Mezinárodní výsledky byly publikovány na jaře 2021.

Zdroje

- ČŠI: Sekundární analýza PISA 2018: Růstové nastavení mysli žáků a jeho vliv na výsledky vzdělávání
- OECD: Sky´s the Limit: Growth mindset, students, and schools in PISA

#nerovnosti #ucitele