Zpět na homepage

Hlavní události roku



15. prosince 2021
ČŠI vydala výroční zprávu – Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2020/2021

Výroční zpráva České školní inspekce pravidelně hodnotí prostorové, materiální, personální, finanční a další podmínky českého vzdělávání. Z velmi rozsáhlého dokumentu vybíráme zajímavé trendy, které mohou v budoucnu ovlivnit kvalitu školství: V mateřských školách je vysoký podíl dětí s odkladem školní docházky (18,6 %). Problém může být ve špatné diagnostice a nedostatečných podmínkách pro individualizaci a výuku českého jazyka pro cizince. Základní školy se potýkají s rostoucí vlnou stárnoucích učitelů, zejména v Praze a okolí. Ve školství obecně chybí učitelé kvůli nízkému platu i neochotě jít učit do problematického prostředí. Učitelé v ZŠ byli podle podle dotazníku v době pandemie málo ochotní škrtat ve školním vzdělávacím programu. Pandemie také odhalila, že zapnutá kamera v on-line výuce má na 1. stupni významný vliv na organizaci hodiny a na aktivitu žáků. Na středních školách je situace se stárnoucími a chybějícími učiteli podobná jako u ZŠ. Nedostatek zájmu o profesi je navíc výrazný také v konkurzech na ředitele škol. Pozitivním jevem je naplňovaní inkluze, kdy se 68,7 % žáků se speciálním vzdělávacími potřebami učí v běžných středních školách. Aktuálním tématem jsou také nadaní žáci, kteří by se měli podle ČŠI lépe diagnostikovat.

19. července 2021
Schváleny novely vyhlášek, které mění podobu jazykové výuky dětí a žáků cizinců v MŠ a ZŠ

Novelou dochází k úpravám systému jazykové podpory dětí a žáků cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání a k navýšení částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd. Nově budou mít cizinci v mateřských školách v povinném předškolním vzdělávání nárok na jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol se zajištěním významně větší dostupnosti určených škol (vždy minimálně 1 škola ve správním obvodu obce s rozšířenou působností). Jazyková příprava cizinců bude probíhat v době vyučování, přičemž žák bude z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Rozsah podpory bude min. 100 a max. 200 hodin dle orientačního vstupního testu. Skupiny pro jazykovou přípravu budou fungovat prezenčně i distančně. Skupiny pro vzdělávání distančním způsobem jsou určeny pro žáky, kteří se nebudou moci účastnit prezenční výuky. Zázemí pro distanční vzdělávání vytvoří žákovi jeho kmenová škola. Vyhláška č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů nabyla účinnosti 1. 9. 2021.

24. ledna 2021
PAQ Research představil závěry výzkumu, jak rodiče žáků hodnotí průběh distanční výuky

PAQ Research vydal závěry výzkumu realizovaného v prosinci 2020 na reprezentativním vzorku rodičů s dětmi na základních a středních školách. Výzkum se zabýval reflexí vývoje distanční výuky, otázkami motivace dětí, bariér v účasti na výuce a také na vývoj volnočasových aktivit a vnímaného wellbeingu dětí (PAQ Research: Distanční vzdělávání na jaře a podzim 2020: Pohled rodičů). Podle výzkumu více než polovina rodičů dětí z různých škol tvrdí, že kvalita distanční výuky byla na podzim lepší než v jarních měsících. Kritičtější jsou rodiče z chudších a méně vzdělaných domácností, kde přetrvávají také technické potíže. Ke zlepšování výuky došlo častěji podle rodičů z vyšších sociálních vrstev, kteří svoje školy hodnotili pozitivněji již na jaře. Učitelé podle rodičů většinou zvládají komunikaci s dětmi i s rodinou dobře. Rodiče žáků ve vyšších stupních vzdělávání ale považují rozsah vyučované látky za předimenzovaný. Tři čtvrtiny dětí jsou při distanční výuce podle svých rodičů méně motivované k učení než při výuce prezenční. Rodiče žáků z chudších a méně vzdělaných domácností byli k vývoji distanční výuky kritičtější pravděpodobně také proto, že jejich děti měly výrazně častěji problém s technickým vybavením (11 % rodičů hodnotí jako velmi špatné podmínky v oblasti konektivity – připojení dětí k internetu, jeho stabilita atd. a 9 % hodnotí jako velmi špatné hardwarové podmínky – dostatek počítačů v domácnosti a jejich vybavení). Výzkum byl realizován v rámci projektu Život během pandemie s podporou MŠMT a Učitele naživo.