Zpět na homepage

Hlavní události roku



8. června 2021
ČŠI vydala sekundární analýzu PISA 2018 zaměřenou na růstové nastavení mysli žáků a jeho vliv na vzdělávací výsledky

Česká školní inspekce zpracovala sekundární analýzu na základě dat ze šetření PISA 2018, které se vůbec poprvé věnovalo sledování konceptu nastavení mysli žáků. ČŠI uvádí, že žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech než jejich vrstevníci s tzv. fixním způsobem uvažování. Přičemž čeští žáci jsou na tom hůře než průměr zemí OECD a rozdíly jsou zvláště patrné u žáků z horšího socioekonomického prostředí. Šetření prokázalo, že žáci s růstovým myšlením jsou více motivováni ke zvládání úkolů, mají vyšší sebedůvěru, stanovují si ambicioznější cíle a škola u nich má vyšší hodnotu. Zároveň lze u nich pozorovat také menší strach ze selhání. Jak šetření ukázalo, rozhodující roli hrají učitelé – žáci s růstovým myšlením, kterým se dostává vysoké podpory ze strany učitelů, dosahovali významně lepších výsledků než žáci, kteří sice růstové myšlení mají také, ale podporu od učitelů mají nízkou. Stěžejní roli hraje také nastavení mysli samotných učitelů – podle šetření dokáží pouze učitelé s růstovým myšlením budovat třídní atmosféru podporující spolupráci, eliminující strach dopouštět se chyb a podporující v každém žákovi přesvědčení, že může dosáhnout dobrých výsledků. Podle ČŠI by bylo dobré tyto poznatky zohlednit v pregraduální přípravě učitelů. Materiál obsahuje také doporučení, jak růstové nastavení mysli žáků rozvíjet (např. formativním hodnocením, gradovanými úlohami, prací s chybou). Mezinárodní výsledky byly publikovány na jaře 2021.

21. dubna 2020
Učení by se na druhém stupni ZŠ a středních školách mělo otevřít i nepedagogům

Školský výbor podpořil vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které budou moci na SŠ a 2. stupni ZŠ opět začít učit i lidé s jiným vysokoškolským než jen pedagogickým vzděláním. Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by je měli ve školách provázet zkušenější kolegové. Toto opatření by mělo vyřešit aktuální i budoucí nedostatek učitelů. Podle analýzy MŠMT z roku 2019 bude v roce 2023 chybět 11 000 učitelů. Novela zákona ani do konce roku 2020 nedokončila legislativní proces. Podle organizace EDUin je otevření učitelství nikoliv ideálním, leč racionálním a adekvátním krokem. MŠMT by mělo ve spolupráci s vysokými školami pro nově příchozí nekvalifikované pedagogy připravit kvalitní a finančně podpořené vzdělávací cesty k získání kvalifikace učitele. Zároveň je zcela nezbytné, aby speciálně pro tyto (ne)učitele byly mimořádně připraveny od doby jejich nástupu adresně zacílené vzdělávací programy (např. formou e-learningu), které budou zaměřeny na základní otázky pedagogiky, obecné a transdisciplinární (případně oborové) didaktiky a vývojové psychologie s důrazem na klíčová témata (organizace výuky a výukové metody, vzdělávání heterogenních tříd) v zájmu zajištění alespoň elementární podpory výkonu učitelské profese bez pedagogické kvalifikace.