Vysoká míra selektivity ve vzdělávacím systému od nástupu k povinné školné docházce, přes odchody a selektivu v průběhu povinného školního vzdělávání, po roli víceletých gymnázií

Na nerovné šance již v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu komplexně upozorňuje sborník ÚVRV Pedagogické fakulty UK Spravedlivý start? vydaný v roce 2015. Mezi klíčové faktory zvyšující nerovnosti jsou výběrové / jazykové třídy, rozdíly v kvalitě škol, tzv. spádová turistika nebo otázka bývalých praktických škol ve vztahu k romské menšině.

Existence víceletých gymnázií zapříčiňuje, že po 5. třídě odchází akademicky nejlepší a rodinou nejmotivovanější děti ze základních škol, což má negativní vliv na kolektiv i učitele, kteří pokračují na 2. stupni. Více o diskusi problematiky diskuse zastánců a oponentů víceletých gymnázií naleznete v záznamu kulatého stolu SKAV a EDUin.

Dříve fungující praktické školy, do nichž byly často umisťovány děti, které by v jiných systémech byly vzdělávány v běžných školách, dle dostupných dat a zjištění (např. aktuální Analýza segregace zpracovaná pro ASZ) pouze změnily v rámci účinnosti nové – proinkluzivní – legislativy svůj status na běžné základní školy. Exkluzivitu v podobě socioekonomického statusu ukázala víceletá gymnázia v rámci výzkumu CLoSE. Na problém upozorňuje i výše odkazovaná zpráva Education at a Glance 2018 (viz souhrn). Také viz Diskutabilní struktura školské soustavy, zejména na úrovni středoškolské z pohledu selektivity i masifikace terciárního vzdělávání. Vše rovněž komplexně uchopujeme v rámci Témat pro rok 2020 v části Struktura vzdělávacího systému v ČR: Vzdělávání jako celoživotní proces a záruka spravedlivých šancí na kvalitní život.

1 komentář u „Vysoká míra selektivity ve vzdělávacím systému od nástupu k povinné školné docházce, přes odchody a selektivu v průběhu povinného školního vzdělávání, po roli víceletých gymnázií“

  1. Naprosto klíčový průšvih českého školství. Z chybného kroku začátkem 90.let se jen tak nevzpamatuje. Navíc přispívá k oživení geneticko-gausistických a negativně elitářských stereotypů, které se šíří (ještě před 5-10 lety se dnes veřejně vykřikované názory podporující včasné roztřídění dětí málokdo odvážil říci nahlas). Negativní roli zde ovšem sehrává psychologicky zcela nepodložená adorace nadání a talentů – negativní by-product tržní soutěživosti a ideologie excelence. Depresivní je, že to v debatách se zahraničními experty v zahraničí člověk už nemá ani sílu popisovat a vysvětlovat.

Napsat komentář