Mimořádně nadaných dětí je v ČR identifikován pouze zlomek z předpokládaného počtu (0.1 oproti předpokládaným 2 procentům). Zde do jisté míry selhávají samotní pedagogičtí pracovníci na školách, kteří by měli prostřednictvím pedagogické diagnostiky tyto děti identifikovat a dále s nimi pracovat. Samotná školská poradenská zařízení, které mají s dětmi s mimořádným nadání z pohledu další diagnostiky taktéž pracovat, jsou kapacitně zatíženy a soustředí se prioritně na žáky s jinými speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Pracovníci v poradnách (stejně tak jako běžné učitelé) navíc s prací s mimořádně nadanými dětmi často nemají zkušenosti a nadání nepovažují za důležité diagnostikovat, v horších případech jsou dětem dokonce chybně diagnostikovány poruchy učení.
Oproti žákům se SVP mimořádně nadaní žáci nemají dle legislativy nárok na podporu formou asistenta pedagoga, jejich rozvoj je tak zajištěn skrze jiná podpůrná opatření, jako je individuální studijní plán, diferenciace úkolů v hodinách nebo nárokové pomůcky. Ovšem vzhledem ke kapacitnímu a časovému vytížení pedagogů zde hraje přednostní roli ochota učitele se žákovi věnovat individuálně. V důsledku nedostatečně podnětného obsahu výuky a znemožnění plné seberealizace se pak talentovaní žáci ve škole nudí, často se také potýkají s pocity demotivace, izolace a osamocení.
Více informací je k dispozici v tematické zprávě ČŠI o vzdělávání nadaných žáků a na webu Chytré Česko (zde včetně zkušeností rodiču s nadanými dětmi).