Další vzdělávání pedagogických pracovníků – DVPP je těžištěm profesního rozvoje českých pedagogů. Je to systematický a koordinovaný proces, který navazuje na pregraduální vzdělávání a trvá po celou dobu profesní dráhy pedagogického pracovníka.
Ministerstvo školství chce omezit svoje pole působnosti při udělování akreditací pouze na DVPP vedoucí ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon zaměstnání, což představuje pro pedagogické pracovníků jednorázovou záležitost běžně na začátku jejich kariéry, nebo při získání dodatečné kvalifikace vedoucí k rozšíření vlastní profese. Zato průběžné kurzy, jimiž učitelé průběžně prohlubují svoji odbornou kvalifikaci, plánuje ministerstvo vyjmout z akreditovaných položek. Alespoň to navrhuje v předložené novele zákona o pedagogických pracovnících. Dlužno podotknout, že tyto kurzy mají v současné době rozdílnou kvalitu, což může mít vliv na motivaci pedagogických pracovníků se jich dále účastnit, bereme-li v potaz, že účast na DVPP k prohloubení odborné kvalifikace je dobrovolná. Navíc, ani nyní ministerstvo přímo nehodnotí kvalitu kurzů, ale formální náležitosti. Vzhledem k důležitosti DVPP by ministerstvo mělo představit opačný krok, jímž zdánlivě byl donedávna program Akredis a především SYPO, jehož cílem byla „transformace DVPP“ (viz níže).
EDUin nepovažuje současný systém akreditací institucí a vzdělávacích programů za vyhovující a v této podobě je rozumné jeho zrušení v rozsahu navrhovaném novelou zákona o pedagogických pracovnících. Na druhou stranu, pokračující vzdělávání pedagogů má významný vliv na proměnu vzdělávacího systému u stávajících učitelů, a to především při podpoře reforem a zvyšování standardů. Těmi může být například posilování společného vzdělávání (inkluze), výuka heterogenních tříd nebo moderní pedagogika ve vztahu k didaktice nebo hodnocení žáků. Stát by měl proto představit plán, jak postupně dosáhnout stavu, v němž může garantovat kvalitu kurzů DVPP, čehož dnes není schopen. Dosavadním řešení může být zprovoznění systému, kde by si účastníci DVPP mohli vyměňovat své zkušenosti s jednotlivými institucemi a programy, čímž by byla zavedena alespoň základní kontrola úrovně kurzů samotnými uživateli. Přenechání nabídky zcela „volnému trhu“ je alibistické řešení, které ministerstvo činí, aniž by uvážilo, že DVPP je nezbytnou součástí posilování kapacit a zvyšování kvality českého školství v dlouhodobém horizontu.
Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) doplňuje ve svém stanovisku: „Přestože dosavadní způsob akreditace DVPP není dobrý, považujeme za nutné, aby existoval systém, který podněcuje pedagogické pracovníky k dalšímu vzdělávání a také tvoří jistý filtr pro tvorbu a realizaci DVPP, který podrží nepodkročitelnou úroveň a ideálně i podpoří kvalitu DVPP. Nepromyšlené okamžité zrušení akreditací DVPP bez náhrady navíc ohrozí systémové kroky a intervence z evropských i národních zdrojů zaměřené na profesní rozvoj učitelů.
Nesystémovost plánovaného kroku ilustruje to, že MŠMT nejprve vynaložilo nemalé prostředky na zavádění programu Akredis a zatížilo i kapacity vzdělavatelů, když k programu na jaře 2018 organizovalo semináře pro budoucí uživatele, a následně se bez jakékoli koncepce rozhodne systém akreditací DVPP zrušit. Nevidíme důvod, proč MŠMT program Akredis nevyužívá.“
Současně lze doporučit, aby došlo k podpoře DVPP probíhající jako vícedenní semináře přímo ve školách nebo semestrální kurzy, tedy dlouhodobější a komplexnější. Pochopitelně je takovému vzdělávání potřeba vytvořit prostor v pracovním prostředí pedagogů. Na užitečnost takového doplňování kvalifikace upozorňuje souhrnná zpráva OECD Supporting Teacher Professionalism, která zároveň doplňuje, že DVPP by mělo zohledňovat potřebnost jednotlivých škol. Školy, které vzdělávají děti ze znevýhodněného prostředí či s jinými výzvami, stejně jako menší školy nebo školy mimo velká města, musí mít odpovídající přínos z DVPP, což se zpravidla neděje.
