Připravují školy mladé lidi adekvátně na jejich dospělý život? Dokáží školy zlepšit budoucnost žáků ze znevýhodněného prostředí? Určité odpovědi na tyto otázky přináší zveřejnění výsledků (ČŠI) dalšího kola mezinárodního šetření gramotností patnáctiletých žáků PISA 2018. To představuje jeden ze zdrojů dat pro informovaná rozhodnutí v české vzdělávací politice, protože podrobně mapuje nejen samotné výsledky ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, ale rovněž kontextuální faktory jako rodinné prostředí žáků nebo podmínky škol, ve kterých se vzdělávají. Loňské kolo, jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden, se zaměřilo na čtenářskou gramotnost: dvouhodinový test na počítačích obsahoval hodinu úloh na chápání, užití, evaluaci a reflexi textů. Zbylou hodinu se žáci věnovali matematice a přírodovědě. Poprvé také PISA využila adaptivního testování, které žákům nabízí různé úlohy na základě úspěšnosti v těch předchozích.
Loňské testování lze srovnat s výsledky žáků z let 2000 a 2009. Zatímco ve čtenářské gramotnosti před 19 lety získali žáci 492 bodů v průměru, o devět let později došlo k propadu na 478 bodů. Nynější skóre 490 bodů, které je těsně nad průměrem OECD (487 bodů), lze považovat za návrat k původnímu výsledků. Zobrazte si graf. Poměřování průměrného výsledku jednotlivých zemí je ale pouze část celého obrázku. PISA především odhaluje nerovnosti ve výsledcích žáků, které jsou v České republice nezanedbatelné. Mezi ty největší se řadí rozdíly mezi typy škol a také podle jejich zřizovatelů. Mezi lety 2000 a 2018 došlo k významnému nárůstu počtu žáků, jejichž výsledek byl pod úrovní 2 (celkem ze 6 úrovní, přičemž 5. a 6. je považována za excelentní, 1. a 2. za nejzákladnější). Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se během 18 let zvýšil ze 17 % na 21 %. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti. Nejnižších úrovní 1 a 2 dosáhlo bezmála 30 % na základních školách, 8 % na SOŠ a necelých 50 % na odborných školách bez maturity (učilištích). Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav. Zobrazte si graf.
Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se liší rovněž podle regionů a škol, které žáci navštěvují. Nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně, je v Ústeckém kraji (36 %) a dále v Jihomoravském (32 %) a Moravskoslezském kraji (32 %). Zobrazte si graf. PISA porovnává výsledky v jednotlivých regionech s indexem ESCS . V Ústeckém kraji byl index ESCS nejnižší a žáci dosáhli také nejnižších hodnot v testu čtenářské gramotnosti, v Praze, kde je index ESCS nejvyšší, bylo nejvyšší i skóre žáků v testech. Regresní analýzou ČŠI zjistila, jaké kraje mají lepší, nebo horší výsledky, vůči ESCS svých žáků. Výrazně lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti, než by měli mít vzhledem ke svému rodinnému zázemí, dosáhli žáci v Plzeňském a Zlínském kraji, zatímco nejvýraznější rozdíl mezi ESCS a naměřeným skóre dosáhl Jihomoravský kraj. Překvapivě se oproti minulým šetřením mezi nejslabší kraje nezařadil Karlovarský, jenž byl s Ústeckým dlouhodobě skloňován jako nejhorší. Zobrazte si graf. „Karlovarský kraj je hodně malý, a tudíž se tam vybírá do testu relativně málo škol. A uvnitř nich jsou navíc výsledky ovlivněny absencemi žáků v době testu. Je možné, že v roce 2015 to náhodně vyšlo o trochu horší než celková realita a nyní o dost lepší,“ uvádí sociolog Daniel Prokop ve shrnutí výsledků PISA (Aktuálně.cz).
V šetření PISA 2018 je průměrný rozdíl mezi výsledkem dívek a chlapců v zemích OECD 30 bodů, v České republice 33 bodů. Pod základní, druhou úrovní gramotnosti se přitom v České republice nachází 26 % chlapců a 15 % dívek. Naopak na dvou nejvyšších úrovních je 6 % chlapců a 10 % dívek. I tyto hodnoty jsou blízké průměru OECD. Přesto bychom se ale blízkostí průměru OECD neměli uklidňovat. Tomáš Feřtek upozorňuje: „Vzdělávací systém v současné podobě významně selhává u kluků v oblasti, která je pro další profesní i životní úspěch klíčová (Respekt). V ostatních dvou gramotnostech, matematice a přírodních vědách, totiž nejsou ty rozdíly zdaleka tak dramatické.“ Česká školní inspekce vysvětluje, že v rozdílných výsledcích chlapců a dívek se pravděpodobně odrážejí rozdílné čtenářské preference a postoje. Celkově se chlapci méně často setkávají s delšími a souvislejšími texty, což se může promítnout do jejich schopnosti a dovednosti pracovat s texty. Zobrazte si grafy (výsledky, postoje).
Česká republika se nemůže pochlubit nízkým výskytem šikany. Naopak, v odpovědích
v dotaznících uvedlo 30 % českých žáků, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Oproti roku 2015 jde o nárůst o 5 %, tehdy byl průměr OECD 19 %. Data se dávají i do souvislosti s šetřením TIMSS zkoumající matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost žáků 4. tříd po celém světě. Před 4 lety jen 68 % žáků uvedlo, že rádo chodí do školy. Přesto PISA 2018 ukazuje, že 65 % žáků je spokojeno se svými životy. Zobrazte si grafy (školní klima, spokojenost).
Výsledky jednotlivých šetření ukazují významné disparity mezi jednotlivými kraji a potažmo školami navzájem. Hlavní směry vzdělávací politiky pro Strategii 2030 uvádí: „Česká republika trpí velkou diferenciací v kvalitě škol. Na úrovni deváté třídy základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií to ilustruje fakt, že 44 % z rozptylu výsledků žáků v přírodovědné gramotnosti (PISA) vysvětlují rozdíly mezi školami. Průměr v OECD je pouze 31 %. V Česku se tedy výrazně liší výsledky škol a naopak se relativně málo liší výsledky žáků uvnitř škol. V rámci OECD jsme 9. zemí s nejvyššími rozdíly v kvalitě škol – tedy nejvyšším vysvětlujícím vlivem školy na výsledky žáků.
