Zpět na homepage

Hlavní události roku



1. září 2022
Nařízení vlády zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol

Vstoupilo v platnost nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Novela ministerstva školství zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol. Novela byla kritizována, existuje obava, že se zástupci ředitele nebudou moci věnovat v patřičném rozsahu řízení školy.

25. srpna 2022
Vláda předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh novely zákona o pedagogických pracovnících

Zákon prošel prvním čtení 16. 12. 2022 a byl odeslán k projednání do výborů. EDUin na začátku roku 2023 připravil analýzu sporných bodů novely - jde především o otázku zřízení registru učitelů, zajištění kvalifikace budoucích učitelů a kvalitních podmínek (finance, prestiž povolání) pro výkon povolání (viz Zdroje).

1. července 2022
Vstoupila v platnost novelizovaná vyhláška o dlouhodobých záměrech a výročních zprávách

Novela by měla zlepšit strategické řízení vzdělávací politiky v podobě větší provázanosti strategických dokumentů na ose: MŠMT (S2030+) > Dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy ČR > Dlouhodobé záměry vzdělávání jednotlivých krajů. Dlouhodobé záměry ČR a krajů budou nově obsahovat prvky akčního plánování: analýza potřeb, vytvoření pracovních skupin, tvorba strategie a samotného akčního plánu, realizace aktivit a finální evaluace. Vyhláška zařazuje 3 nové oblasti, u nichž bude muset kraj uvést, jakými kroky bude realizovat oblasti opatření propsané z národních strategických dokumentů na svém území. Jedná se o 1) Cíle, obsah a vzdělávací strategie počátečního vzdělávání, 2) Vzdělávací aktivity zaměřené na mládež včetně zájmového vzdělávání a 3) Podpora vzájemné spolupráce, komunikace a koordinace aktérů ve vzdělávání a sdílení odbornosti na všech úrovních vzdělávací soustavy.

1. července 2022
Ministrem školství se stal Vladimír Balaš

Novým ministrem školství byl jmenován Vladimír Balaš (STAN). Úřad převzal po Petru Gazdíkovi, který na svou funkci k 30. červnu 2022 rezignoval.

22. června 2022
Vstoupil v platnost LEX Ukrajina II

LEX Ukrajina II umožní zakládání ukrajinských tříd. Návrh povolit distanční výuku z Ukrajiny neprošel.

21. března 2022
Sněmovna schválila LEX Ukrajina I

LEX Ukrajina se skládá ze tří norem na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Zákon navržený MV upravuje přidělování dočasné ochrany, právní status uprchlíků a přístup ke zdravotní péči, zákon navržený MPSV zaměstnávání, sociální zabezpečení a dětské skupiny a zákon navržený MŠMT přístup ke vzdělávání.

17. března 2022
MŠMT novelizovalo vyhlášku upravující zápisy do soukromých a církevních škol

Ministerstvo školství připravilo novou vyhlášku, která upravuje podmínky pro zápisy do soukromých a církevních základních škol. Podle návrhu si mohou už letošní rok při zápisu zmíněné školy vybírat žáky podle toho, zda splní předpoklady, které si škola stanoví. Podle EDUinu je novela vyhlášky diskriminační.

14. března 2022
Ve školách skončila všechna covidová opatření

MŠMT informovalo ředitele škol o zrušení povinnosti nosit ve školách roušky, čímž byla ukončena všechna covidová opatření.

7. února 2022
Vstoupil v platnost zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie COVID-19

Nový zákon umožňuje vyhlásit v období školního vyučování školního roku mimořádné vzdělávání distančním způsobem nebo mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů a řediteli mateřské školy vyhlásit ve školním roce mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů.

6. ledna 2022
Vláda schválila Programové prohlášení vlády - EDUin hodnotí jeho část věnovanou oblasti vzdělávání a školství

V programovém prohlášení vlády se odráží aktuální problémy českého vzdělávání. Nejdůležitějším pozitivem je příslib vyššího podílu financí z HDP směřujících do školství a udržení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy. EDUin hodnotí dále pozitivně, že Programové prohlášení obsahuje body zaměřené na kvalitu výuky (revize RVP, posílení role ředitelů jako pedagogických lídrů) a záměr úpravy financování vysokých škol, které by umožnilo větší zohlednění kvalitní výuky a vzdělávání v profesně orientovaných studijních programech. V prohlášení podle EDUinu chybí řešení nedostatku učitelů a nedostatečná specifikace proměny maturitní zkoušky.

18. prosince 2021
Ministrem školství se stal Petr Gazdík

Nový ministr školství nastoupil do úřadu s jasnou vizí navázat na práci Roberta Plagy, a to především v realizaci Strategie 2030+. Kromě kontinuity v rozvoji vzdělávání čeká na Gazdíka také spousta problémů, například školství zasažené pandemií, prohlubující se nerovnosti, vysoký počet stárnoucích učitelů a nedostatek nových učitelů nebo dlouhodobě kritizovaná podoba státní maturity.

8. listopadu 2021
Nastupující nová vláda zveřejnila svůj program

Koaliční program se snaží držet dvou hlavních cílů Strategie vzdělávání 2030+, tzn. zaměřit vzdělávání na získávání kompetencí pro život a snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro každé dítě. Mezi očekávaná témata patří přiblížit se průměru OECD ve výdajích do školství z HDP (ČR v roce 2019 3,6 %, OECD 5,2 %). V regionálním školství se chce vláda zaměřit na zvýšení kvality výuky na 2. stupni základních škol, u středního školství klade důraz na všeobecné vzdělávání a gymnázia. V odborném vzdělávání mluví o uzákonění duálního systému neboli užší spolupráci škol a firem na podobě vzdělávání žáků. Zmiňuje i redukci obsahu učiva – zde se opírá o stanovení jádrového učiva a rozvoj gramotností.

2. listopadu 2021
Proběhla konference ke Strategii 2030+

Na konferenci byl zhodnocen první rok implementace Strategie 2030+. Realizátoři se v prezentacích vyjádřili k jednotlivým implementačním kartám a představili své další aktivity do budoucna: Střední článek by se měl například rozšířit do více okresů, vzdělávání budoucích učitelů by se mělo opírat o profesní standard a střední odborné školství bude flexibilnější díky výuce všeobecných oborových základů. Redukci nerovností ve vybraných krajích má pomoct navýšení počtu kvalifikovaných učitelů a zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání. Oblast předškolního vzdělávání se v dalších letech zaměří na navýšení počtu dětí, které by měly navštěvovat mateřskou školu, aby jim nehrozil zbytečný odklad školní docházky. Závěrem byly prezentovány plány na vznik indikátorové soustavy, jež by všechna data MŠMT sbírala, systematizovala a prezentovala v přehledné formě.

15. září 2021
Novela zákona o pedagogických pracovnících nebyla schválena

Novela zákona o pedagogických pracovnících ani v zářijovém termínu neprošla poslaneckou sněmovnou. Překážek pro schválení bylo mezi politiky více. Nejvýznamnějším důvodem zamítnutí byla především fixace platů pedagogů na 130 % průměrné mzdy. Dalším sporným bodem byla možnost, aby ředitelé uznávali pedagogickou kvalifikaci učitelům bez pedagogického vzdělání. Úprava uvolňovala vstup do učitelské profese také absolventům magisterského vzdělání bez pedagogického vzdělání. Zároveň ale přinášela sérii dalších úprav, např. ukotvení pozice třídního učitele, uvádějícího učitele, zaváděla adaptační období pro začínající učitele či stanovovala další ped. pozice (školský logoped, sociální pedagog).

14. září 2021
EDUin uveřejnil analýzu volebních programů politických stran v oblasti školství

Analýza EDUinu nabídla měsíc před volbami kompletní servis s přehledem toho, jak se strany ve svých volebních programech věnují tématu školství, porovnání volebních programů i rozhovory se stranickými experty.

8. září 2021
Schválena novela zákona o pomoci v hmotné nouzi

Návrh zavádí možnost srážení pokut za vymezené přestupky (např. pro rodiče, kteří neposílají své děti do školy) z dávek pomoci v hmotné nouzi včetně doplatku na bydlení. Zákon kritizoval ombudsman, podle něhož schválení zákona povede k zásadnímu zhoršení situace osob v hmotné nouzi i osob pobírajících příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek. Novela nabývá účinnosti 1. 1. 2022.

1. září 2021
První školy zahájily výuku podle upraveného RVP ZV v oblasti Informatika

Nový RVP ZV zavádí vzdělávací obor Informatika s povinnou časovou dotací 2 hodiny na 1. stupni ZŠ a 4 hodiny na 2. stupni a nově i digitální klíčovou kompetenci. Školy poskytující základní vzdělávání zahájí vzdělávání podle školního vzdělávacího programu vytvořeného podle upraveného RVP ZV vydaného tímto opatřením nejpozději od 1. září 2023 ve všech ročnících prvního stupně, resp. od 1. září 2024 ve všech ročnících druhého stupně.

16. srpna 2021
Vláda schválila zvláštní příplatek pro třídní učitele

Podle schváleného návrhu novely nařízení vlády mohli ředitelé škol od září 2021 ohodnotit všechny třídní učitele částkou 1500 až 3000 korun měsíčně. Do té doby dostávali zpravidla 500 až 1300 korun. Návrh na zvýšení třídnictví schválila vláda 16. srpna s účinností od 1. 9. 2021.

28. července 2021
Sněmovna schválila novelu zákona o dětské skupině, kterým umožnila jejich další fungování

Vládní novela měla původně dětské skupiny přeměnit na jesle (zařízení pro nejmladší děti). V této podobě však novela neprošla a skupiny budou stále i pro starší děti. Schválený zákon dále zasahuje nejen do oblasti školství, ale také výchovy, neboť prodlužuje otcovskou dovolenou ze šesti na čtrnáct dní. Zákon nabyl účinnosti 1. 10. 2021.

18. dubna 2021
Odborníci adresovali politikům 5 domácích úkolů pro následující volební období v oblasti vzdělávací politiky

Několik zájmových a profesních organizací pro oblast vzdělávání se spojilo ve společné výzvě a připravilo analýzu problémů, cílů a opatření pro oblast vzdělávací politiky. Iniciativa přišla záměrně v době přípravy volebních programů s cílem ovlivnit jejich obsah. Výsledkem bylo 5 cílů (domácích úkolů) obsahujících celkem 50 konkrétních požadovaných opatření. Autory výzvy byly tyto organizace: Česká rada dětí a mládeže, EDUin, Nadační fond Eduzměna, Otevřeno, Učitel naživo, Učitelská platforma a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Iniciativu hned v zárodku podpořily také Česká středoškolská unie, České priority, Ředitelská akademie a Výluka. Odbornou oponenturu výzvě poskytlo 19 externích expertů z praxe a akademiků včetně Radko Sáblíka, spoluautora Strategie 2030+, nebo Václava Korbela, analytika PAQ Research a IDEA při CERGE-EI.

21. ledna 2021
MŠMT spustilo pilotáž středního článku podpory

Střední článek má obohatit vzdělávací systém o strukturní prvek podpory. Ke zvýšení kvality by mělo dojít zejména u podpory managementu škol v oblasti řízení organizace a pozornosti se dostane také koordinaci metodické podpory poskytované různými aktéry v území (NPI, ČŠI, MAP, projekty MŠMT). Budoucí vznik středního článku se odkazuje na dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (jádro nové Strategie 2030+).

15. prosince 2020
Novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla rozvolnění kvalifikačních požadavků na vysokoškolsky vzdělané potenciální učitele

Novela zákona o pedagogických pracovních kromě samotného „otevření“ učitelské profese obsahovala i další změny např. v podobě zrušení akreditací programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které nevedou ke kvalifikaci. Nově bylo vymezeno vzdělávání pedagogických asistentů. Dále byla k návrhu podána celá řada pozměňovacích návrhů zaměřených např. na třídnictví, další specilizované pozice ve školství, úpravu uvádění do učitelské profese nebo ukotvení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy. K samotnému projednání novely došlo až v roce 2021, přičemž v poměrně nepřehledném závěrečném hlasování postoupila dále v legislativním procesu do Senátu.

7. prosince 2020
MŠMT revidovalo první návrh změny inkluzivní vyhlášky, škrtlo pedagogické intervence

Oproti původnímu návrhu byli zachováni například asistenti pedagoga. Platné úpravy se nakonec týkaly především pedagogických intervencí. Díky nim žáci aktuálně získávají individualizovanou péči, např. doučování nad rámec běžné výuky nebo rozvojovové aktivity pro nadané. Nová úprava ale nedává jistotu, že se podpora dostane ke všem, kteří ji potřebují. Není totiž jisté, jestli školy budou doučování aktivně realizovat, když na ně nedostanou speciální prostředky.

19. října 2020
Vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka, regionálního, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení. Připravit vzdělávací systém na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cest k realizaci je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování. Naplňování Strategie 2030+ vyžaduje nejen politickou, ale i celospolečenskou podporu.

20. července 2020
Zákon nově definoval výuku na dálku

MŠMT předložilo návrh novely školského zákona, jehož cílem je stanovit jednoznačná pravidla pro poskytování distančního vzdělávání (v kontextu mimořádných událostí). KDU-ČSL představila svůj vlastní návrh obecného uzákonění distanční výuky. Zákonná povinnost distanční výuky byla schválená na konci srpna, přičemž zákon nestanovil její formu. Škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Pokud žák nebo student nemá doma počítač, musí škola využít jiný způsob vzdělávání. Například si žák vyzvedne učivo a úkoly ve škole nebo se s ní spojí telefonicky.

23. června 2020
Byl představen návrh Strategie 2030+

Ministr Plaga představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Následně do 12. července měla široká veřejnost možnost text připomínkovat. Během srpna probíhalo mezirezortní připomínkové řízení a v říjnu byl dokument předložen ke schválení vládě. Samotný návrh strategie a finalizace jejího znění byly jednou z hlavních událostí celého roku 2020. Původní pracovní verze textu budila mírné rozpaky, a to především v částech zaměřených na proměnu cílů, obsahu a způsobů vzdělávání a také ověřování výsledků vzdělávání. EDUin spolu s dalšími organizacemi a aktéry vzdělávací politiky se pokusili robustním seznamem připomínek zajistit konzistentost a odbornost textu Strategie 2030+.

10. června 2020
Další změny vycházející z úpravy školského zákona

Spolu s novelou školského zákona ve věci společné části maturitní zkoušky byly schváleny ještě další změny. Ty zahrnují např. vyjmutí tzv. Národního programu vzdělávání (strategický i kurikulární dokument nadřazený RVP). Další z nich je například povinnost pro CERMAT, aby po maturitách zveřejnil zadání společné části a také správná řešení zadaných úloh. Školy budou moci zakázat žákům i používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení. Další změny se týkají například studia cizinců nebo lesních školek.

10. června 2020
Byla zrušena povinná maturita z matematiky

Legislativním procesem prošla změna zákona, která zachová status quo maturitní zkoušky. Žáci si tak nadále mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Pokud by poslanci změnu neschválili, skládala by se státní (společná) část maturitní zkoušky ze 3 předmětů. Rozhodnutí navazuje mimo jiné na dosavadní neúspěšnost u maturitní zkoušky z matematiky. Loni si ji vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 % z nich neuspělo. Letos didaktický test z matematiky u maturit nezvládlo 17,5 % studentů. Daný návrh dlouhodobě rozděloval jak politickou, tak odbornou veřejnost (rozdílné pohledy zájmových a profesních organizací). EDUin argumentoval poukazem na nesplnění slibů, které měly předcházet zavedení povinné společné části maturitní zkoušky ze tří předmětů: a) nedokončení revize cílů a obsahu vzdělávání v matematice, b) absenci proměny přípravy učitelů matematiky, c) omezené kapacity a dopad projektů na změnu výuky matematiky, d) omezenou možnost dělení tříd jako nástroje, jak zlepšit kvalitu výuky matematiky (přichází až s reformou financování od 1. ledna 2020) či e) nezavedení mistrovské zkoušky jako alternativy k maturitě.

8. června 2020
Jenom jeden termín přijímaček na SŠ

Důvodem redukce na pouze jeden řádný a jeden náhradní termín byla snaha zamezení hromadnému pohybu osob v souvislosti se šířením covid-19. Zrušení druhého termínu však mohlo znevýhodnit některé žáky víc než jiné a celkově přispět k rozšiřujícím se nerovnostem ve vzdělávání. Proti odebrání termínu byla podána stížnost Ústavnímu soudu, který ji zamítl z procesních důvodů.

1. června 2020
Maturity proběhly bez psaní slohových prací

Již na konci března vláda přišla s novelou školského zákona, která umožňovala v reakci na epidemiologickou situaci a uzavření škol udělit maturitní zkoušku na základě průměrů známek ze tří posledních pololetí. Druhou možností bylo konání zkoušky – bez písemných prací. Nakonec se situace zlepšila, školy se otevřely a maturanti v roce 2020 nepsali slohové práce z češtiny a cizího jazyka. Byli hodnoceni jen za didaktické testy a ústní zkoušku. Vše probíhalo za specifických hygienických podmínek a byli k ní připuštěni všichni studenti, kteří podali přihlášku. Nebylo tedy podmínkou vysvědčení z 2. pololetí posledního ročníku. Zákon dále umožnil ředitelům škol změnit termín odevzdání a/nebo hodnocení maturitních prací a praktických zkoušek. Zákon se nijak nevyjádřil k žákům s odlišným mateřským jazykem.

21. dubna 2020
Učení by se na druhém stupni ZŠ a středních školách mělo otevřít i nepedagogům

Školský výbor podpořil vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které budou moci na SŠ a 2. stupni ZŠ opět začít učit i lidé s jiným vysokoškolským než jen pedagogickým vzděláním. Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by je měli ve školách provázet zkušenější kolegové. Toto opatření by mělo vyřešit aktuální i budoucí nedostatek učitelů. Podle analýzy MŠMT z roku 2019 bude v roce 2023 chybět 11 000 učitelů. Novela zákona ani do konce roku 2020 nedokončila legislativní proces. Podle organizace EDUin je otevření učitelství nikoliv ideálním, leč racionálním a adekvátním krokem. MŠMT by mělo ve spolupráci s vysokými školami pro nově příchozí nekvalifikované pedagogy připravit kvalitní a finančně podpořené vzdělávací cesty k získání kvalifikace učitele. Zároveň je zcela nezbytné, aby speciálně pro tyto (ne)učitele byly mimořádně připraveny od doby jejich nástupu adresně zacílené vzdělávací programy (např. formou e-learningu), které budou zaměřeny na základní otázky pedagogiky, obecné a transdisciplinární (případně oborové) didaktiky a vývojové psychologie s důrazem na klíčová témata (organizace výuky a výukové metody, vzdělávání heterogenních tříd) v zájmu zajištění alespoň elementární podpory výkonu učitelské profese bez pedagogické kvalifikace.

30. března 2020
Nový zákon umožnil VŠ posunout termíny zkoušek a umožnil jejich konání v distanční podobě

Vysoké školy dostaly možnost posunout termíny přijímacích i státních zkoušek či obhajob disertačních prací podle vývoje pandemie. Zároveň jim bylo umožněno konat tyto zkoušky distančně. Zákon připravilo MŠMT v reakci na uzavření škol. Nový zákon platil jen pro rok 2020. Na mimořádný zákon navázala trvalá úprava zákona o vysokých školách. Ta vysokým školám umožňuje změny zkoušek při jakékoli další krizové situaci.

1. února 2020
Vláda diskutovala o prodloužení školní docházky

Premiér Babiš uvedl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky z 15 na 18 let věku. Měla by to být jedna z myšlenek, která je součástí 15 opatření proti chudobě navrhovaných MPSV (je to nicméně v rozporu s bodem 12, podle kterého by povinná docházka neměla být vázána na věk) a souvisí s návrhem ministryně Maláčové na snižování dávek rodičům záškoláků. Proti zvýšení věku povinné školní docházky se ohradil ministr Plaga. Žádné detaily zatím neuvedl premiér ani další aktéři. V tomto ohledu jde pouze o další z méně systémových a spíše „náhodných“ návrhů, které jsou součástí politické komunikce aktuální vlády. V aktuálně platných strategických dokumentech se podobné řešení neobjevilo.

16. ledna 2020
MŠMT a MPO pokračovaly v přípravě právního rámce pro duální odborné vzdělávání

Ministerstvo školství a průmyslu spolu s odborníky začalo připravovat podklad pro věcný záměr zákona, který má v Česku zavést prvky duálního vzdělávání. Dává možnost přenést odborný výcvik přímo do firem, ve škole by se tak odehrávala pouze teoretická výuka. Duální vzdělávání už funguje na některých školách v Moravskoslezském kraji od roku 2017, dlouhodobě ho prosazuje Svaz průmyslu a dopravy. Implementace duálního modelu odborné profesní přípravy je z pohledu organizace EDUin žádoucí. Je však nutné vytvořit komplexní legislativní rámec a zajistit financování. Podpora by měla směřovat především do oblasti dalšího (celoživotního) profesního vzdělávání. V průběhu roku k posunu v dané věci nedošlo. Zároveň se neobjevuje ani v cílech a opatřeních Strategie 2030+.

1. ledna 2020
Novela vyhlášky o inkluzi: snížení počtu pedagogických pracovníků ve třídě

Novela vyhlášky o inkluzi kromě jiného snížila v běžných třídách počty asistentů. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření je nově k dispozici i více než 4 dětem s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Toto omezení kritizovali zástupci odborné veřejnosti i neziskového sektoru jako ohrožující pro žáky ve strukturálně znevýhodněných regionech (dle legislativních expertů je omezení celkového počtu personální pedagogické podpory prostřednictvím podpůrných opatření podzákonným předpisem v rozporu se školským zákonem). Diskuze o pozici asistentů a speciálních pedagogů nabrala nový směr při znovuotevírání škol v červnu – bez asistentů by mnohé školy neměly dostatečné kapacity pro otevření.

PARTNEŘI EDUinu a Auditu vzdělávacího systému

Generální partner: