Největší hrozbou, jako tomu je u standardizovaných testů, představuje přirozená úprava vzdělávání ve školách těmto zadáním a související redukce školní výuky na učení na test. Takové záměry učitelů v testovaných předmětech ostatně konstatuje i Závěrečná zpráva – Výběrové zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol ve školním roce 2016/2017 České školní inspekce (str. 136 a 138).
Plošné přijímací zkoušky, jež poprvé proběhly ve školním roce 2016/2017, mohou být reálně buď zcela zbytečně (při neexistenci minima mohou ředitelé přijmout každého, kdo formálně řízením projde), nebo se mohou stát nástrojem ovlivňování v přístupu ke vzdělávání (ať už oficiálně nastaveným minimem, případně tlakem ze strany zřizovatelů škol na neoficiální stanovení takové laťky). Hrozba, na kterou audit už dříve poukazoval, se zhmotnila v podobě mocenského vynucování cut-off skóre ze strany Asociace krajů ČR v letech 2018 a 2019. Dále lze považovat za nevyužitou příležitost zformování jednotného identifikátoru žáka, díky němuž by šlo sledovat výsledky jednotlivce ve standardizovaných testech během jeho formálního vzdělávání (zejména umístění z pohledu percentilu, posléze měření přidané hodnoty školního vzdělávání v bodě přijetí na střední školu /Jednotné přijímací zkoušky/ a jejího opuštění /Státní maturita/).
Pozitivně lze hodnotit, že Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030 kriticky popisují maturity jako zkoušku, která „je příliš znalostního charakteru a měla by více reflektovat kompetenční cíle vzdělávání, případně možnost portfoliového ověřování dovedností.“
Z důvodu kontinuity uvádíme odkaz na diskusi o cut-off skóre (odbornost, strategičnost argumentace), který ilustruje komentář podepsaný hejtmankou Karlovarského kraje Janou Vildumetzovou. EDUin toho času vydal k návrhu nepodkročitelného minima position paper, v němž shrnuje rizika realizace podobného opatření.
