Zpět na homepage

Hlavní události roku



14. prosince 2022
Vláda schválila financování velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026

Vláda schválila nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR. Návazně na výstupy pravidelného mezinárodního peer-review hodnocení uskutečněného v roce 2021 pod záštitou MŠMT bylo tak stanoveno směřování financování velkých výzkumných infrastruktur v nadcházejícím čtyřletém období. Podpora MŠMT určená na úhradu provozních nákladů celkem 44 projektů velkých výzkumných infrastruktur dosáhne v roce 2023 téměř dvou miliard korun. MŠMT podpoří velké výzkumné infrastruktury i v jejich investičních záměrech, a to prostřednictvím specificky určených výzev Operačního programu Jan Amos Komenský, ve kterém jsou na nové akvizice velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026 alokovány téměř čtyři miliardy korun.

9. listopadu 2022
MŠMT prosadilo navýšení peněz pro výstavbu nových škol

Navýšení prostředků o více než půl miliardy korun je určeno na vytvoření nových míst pro žáky základních škol.

2. listopadu 2022
Změna financování asistentů pedagoga jde do vnějšího připomínkového řízení

MŠMT odeslalo do vnějšího připomínkového řízení novelu školského zákona. V ní je navržena úprava právního postavení asistentů pedagoga v základních školách (včetně školní družiny) a také návrh nového způsobu financování asistentů pedagoga stanovením maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti hrazených ze státního rozpočtu. Model financování asistentů pedagoga funguje na základě maximální týdenní míry hodin přímé pedagogické činnosti zabezpečované asistentem pedagoga, tzv. PHmax. Model je nastaven na základě počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti. Dále bude zohledňovat počet tříd 1.–3. ročníků, podíl žáků se třetím stupněm podpůrných opatření a počet tříd, v nichž se vzdělávají žáci se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření. Pro školní družiny bude PHmax stanoveno na základě počtu účastníků školní družiny se speciálními vzdělávacími potřebami 3.–5. stupně podpůrných opatření. Soukromým a církevním základním školám a školním družinám budou finanční prostředky na asistenta pedagoga poskytovány na základě příplatku.

1. září 2022
Vybrané základní školy s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků začaly čerpat evropskou dotaci na jejich vzdělávání

Od září 2022 do prosince 2025 bude cca 400 vybraných základních škol s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků čerpat dotaci na zlepšení vzdělávání dětí. Částka ve výši 2 miliard korun půjde z evropských dotací (Národní plán obnovy). Cílem projektu je snížení nerovností v českém vzdělávacím systému, projekt zaštiťuje MŠMT.

31. srpna 2022
CERGE-EI vydalo studii o výši a vývoji učitelských platů

Studie nabízí podrobnou analýzu platových podmínek učitelů v České republice. V roce 2021, díky nebývale dynamickému tempu zvyšování po několik let v řadě, se relativní platy českých učitelů výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU. Ve výhledu roku 2022 relativní platy učitelů však zřejmě mírně poklesnou na 119 %. a udrží se tam zřejmě i během roku 2023. Přislibované úrovně 130 % učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne.

9. června 2022
Školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti kvůli zvýšení platů

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství po neúspěšném jednání s představiteli Vlády ČR o valorizaci platů vyhlásil dnem 9. června 2022 neomezenou stávkovou pohotovost. ČMOS upozornil především na špatnou situaci nepedagogických pracovníků a požaduje zvýšení jejich platů od 1. 7. 2022 minimálně o 10 % a kompenzaci inflace pro zaměstnance školství. Pohotovost byla ukončena 25. 8. 2022, navýšení platů nepedagogických pracovníků o 10 % bylo schváleno k 1. 9. 2022.

30. března 2022
Vláda schválila 5,2 miliardy na začlenění Ukrajinců do škol

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do srpna 2022 zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun.

14. února 2022
MŠMT dalo školám peníze na digitalizaci na rok 2022

Podpora ve výši 4,3 mld. korun je určena pro mateřské, základní a střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky tzv. Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021–2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Finanční prostředky jsou určeny jednak na digitální učební pomůcky a jednak na pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti.

1. ledna 2022
MŠMT uvolnilo nové prostředky na doučování dětí ve školách

MŠMT vyčlenilo na rok 2022 cca 400 milionů korun na doučování ve školách. Prostředky budou hrazeny z Národního plánu obnovy. Původní Národní plán doučování pro podporu dětí během distanční výuky byl ukončen.

31. prosince 2021
EDUin okomentoval očekávané klíčové události a úkoly v roce 2022

Mezi klíčové události roku 2022 patří:

  • představení Hlavních směrů budoucího RVP ZV,
  • zavedení nového oboru Informatika podle revidovaného RVP pro ZŠ i gymnázia,
  • pravděpodobná novela zákona o pedagogických pracovnících (která by měla upravit např. další pedagogické pozice ve školách nebo adaptační období pro začínající učitele),
  • pokračovat bude proměna přípravy budoucích učitelů,
  • mělo by dojít ke snížení průměrného počtu dětí na učitele v mateřských školách,
  • ministerská pilotáž středního článku půjde do finále,
  • měl by pokračovat projekt inovace oborové soustavy středních škol,
  • očekávat lze první výzvy z OP JAK.
29. prosince 2021
Vláda schválila navýšení platů učitelů o 2 %

Místo slibovaných 3 % vláda schválila nárůst jen o 2 %. Podle školských odborů toto navýšení nesplnilo jejich očekávání a navýšení je kvůli inflaci dostatečné. Podle školských odborů klesnou reálné příjmy učitelů o čtyři procenta, u nepedagogických pracovníků o šest procent.

23. prosince 2021
Operační program Jan Amos Komenský byl předložen ke schválení Evropské komisi

Předložením OP JAK Evropské komisi tak došlo oficiálně k zahájení tzv. formálního dialogu, na jehož konci bude schválený operační program, který podpoří oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje částkou přibližně 90 mld. Kč. Cílem programu by mělo být naplnit závazky Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

18. prosince 2021
Ministrem školství se stal Petr Gazdík

Nový ministr školství nastoupil do úřadu s jasnou vizí navázat na práci Roberta Plagy, a to především v realizaci Strategie 2030+. Kromě kontinuity v rozvoji vzdělávání čeká na Gazdíka také spousta problémů, například školství zasažené pandemií, prohlubující se nerovnosti, vysoký počet stárnoucích učitelů a nedostatek nových učitelů nebo dlouhodobě kritizovaná podoba státní maturity.

2. listopadu 2021
Proběhla konference ke Strategii 2030+

Na konferenci byl zhodnocen první rok implementace Strategie 2030+. Realizátoři se v prezentacích vyjádřili k jednotlivým implementačním kartám a představili své další aktivity do budoucna: Střední článek by se měl například rozšířit do více okresů, vzdělávání budoucích učitelů by se mělo opírat o profesní standard a střední odborné školství bude flexibilnější díky výuce všeobecných oborových základů. Redukci nerovností ve vybraných krajích má pomoct navýšení počtu kvalifikovaných učitelů a zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání. Oblast předškolního vzdělávání se v dalších letech zaměří na navýšení počtu dětí, které by měly navštěvovat mateřskou školu, aby jim nehrozil zbytečný odklad školní docházky. Závěrem byly prezentovány plány na vznik indikátorové soustavy, jež by všechna data MŠMT sbírala, systematizovala a prezentovala v přehledné formě.

28. října 2021
Začalo tzv. Milostivé léto, které může mít pozitivní dopad na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

Od 28. 10. 2021 do 28. 1. 2022 probíhá akce s názvem Milostivé léto, díky níž se mohou zadlužení lidé dostat z exekucí, kde je oprávněným veřejnoprávní subjekt. Velký význam může mít i pro vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Analýzy a data z posledních let ukazují, že právě exekuce mají se vzdělávacími problémy žáků velkou souvislost. Podle studie PAQ Research má silnější vliv na vzdělávací neúspěšnost žáka destabilizující chudoba (exekuce) než efekt socioekonomického znevýhodnění (vzdělání a nezaměstnanost lidí v obci). Milostivé léto může být jedním z opatření, které podpoří zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v rodinách a lokalitách zasažených chudobou – například v Karlovarském nebo Ústeckém kraji.

4. října 2021
Vláda schválila Programový dokument Operačního programu Jan Amos Komenský pro nové období 2021–2027

V novém programovém období je pro žadatele připraveno přibližně 90 miliard korun, z toho 43 mld. Kč je určeno na podporu výzkumu a vývoje, 19 mld. Kč na vysoké školství a 28 mld. Kč na regionální školství. Peníze budou distribuovány prostřednictvím výzev, které jsou závislé na harmonogramu, jehož schválení se očekává v prvním kvartálu roku 2022.

14. září 2021
EDUin uveřejnil analýzu volebních programů politických stran v oblasti školství

Analýza EDUinu nabídla měsíc před volbami kompletní servis s přehledem toho, jak se strany ve svých volebních programech věnují tématu školství, porovnání volebních programů i rozhovory se stranickými experty.

1. září 2021
IDEA představila výsledky studie Platy učitelů v roce 2020: Usne Česko na vavřínech?

Nová studie IDEA ze srpna 2021 hodnotí vývoj učitelských platů v roce 2020. Učitelské platy v ČR v roce 2021 dosáhnou téměř průměru OECD, což je zhruba 90 % průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ekonomice. Podmínkou pro pozitivní trend je zvyšování platů učitelů tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. Podle IDEA panuje z pohledu příjmů nejhorší situace u učitelů středního věku 30–49 let. Jejich mzdy oproti začínajícím učitelům nerostou tak rychle a vlivem absence kariérního systému a standardů kvality učitelské profese mohou odcházet do perspektivnějších odvětví. Studie v závěru upozorňuje na zvýšenou frekvenci odchodu starších učitelů do důchodu a dosud nezodpovězené řešení tohoto problému. V neposlední řadě připomíná, že by se nemělo zapomínat na platy dalších skupin pracovníků, neboť tvoří ve vzdělávání značnou část zaměstnanců: profese nepedagogických pracovníků (28 %), vychovatelé (6 %), učitelé odborného výcviku (2 %), asistenti pedagogů (6 %), speciální pedagogové (0,7 %), psychologové (0,5 %) a další.

31. srpna 2021
MŠMT představilo podobu digitální transformace, která je součástí Národního plánu obnovy

Jejím cílem je přispět v krátké době (2021–2027) k rozvoji digitálního vzdělávání ve školách, a to podle plánu v rámci Strategie vzdělávací politiky 2030+ a Akčního plánu pro digitální vzdělávání (DEAP). Vše cílí na proměnu obsahu vzdělávání a podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Prostředky mají dále přispět ke zlepšení úrovně vybavení škol (poskytnutí základního i pokročilého vybavení pro MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) a možnosti škol zapůjčovat mobilní digitální zařízení znevýhodněným žákům (pro ZŠ, SŠ a konzervatoře), čímž se přispěje ke snižování digitální propasti. Opatření míří také na podporu digitálních kompetencí pedagogů.

19. července 2021
Schváleny novely vyhlášek, které mění podobu jazykové výuky dětí a žáků cizinců v MŠ a ZŠ

Novelou dochází k úpravám systému jazykové podpory dětí a žáků cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání a k navýšení částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd. Nově budou mít cizinci v mateřských školách v povinném předškolním vzdělávání nárok na jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol se zajištěním významně větší dostupnosti určených škol (vždy minimálně 1 škola ve správním obvodu obce s rozšířenou působností). Jazyková příprava cizinců bude probíhat v době vyučování, přičemž žák bude z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Rozsah podpory bude min. 100 a max. 200 hodin dle orientačního vstupního testu. Skupiny pro jazykovou přípravu budou fungovat prezenčně i distančně. Skupiny pro vzdělávání distančním způsobem jsou určeny pro žáky, kteří se nebudou moci účastnit prezenční výuky. Zázemí pro distanční vzdělávání vytvoří žákovi jeho kmenová škola. Vyhláška č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů nabyla účinnosti 1. 9. 2021.

18. dubna 2021
Odborníci adresovali politikům 5 domácích úkolů pro následující volební období v oblasti vzdělávací politiky

Několik zájmových a profesních organizací pro oblast vzdělávání se spojilo ve společné výzvě a připravilo analýzu problémů, cílů a opatření pro oblast vzdělávací politiky. Iniciativa přišla záměrně v době přípravy volebních programů s cílem ovlivnit jejich obsah. Výsledkem bylo 5 cílů (domácích úkolů) obsahujících celkem 50 konkrétních požadovaných opatření. Autory výzvy byly tyto organizace: Česká rada dětí a mládeže, EDUin, Nadační fond Eduzměna, Otevřeno, Učitel naživo, Učitelská platforma a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Iniciativu hned v zárodku podpořily také Česká středoškolská unie, České priority, Ředitelská akademie a Výluka. Odbornou oponenturu výzvě poskytlo 19 externích expertů z praxe a akademiků včetně Radko Sáblíka, spoluautora Strategie 2030+, nebo Václava Korbela, analytika PAQ Research a IDEA při CERGE-EI.

26. ledna 2021
MŠMT zvýšilo alokaci na nepedagogické pracovníky o 1000 úvazků pro základní školy využitelné pro pozici správce ICT

Cílem opatření bylo pomoci školám zvládat nároky na náklady a personální zajištění správy ICT ve školách spojených s distanční výukou. Školy mohly prostředky využít pro pozici správce ICT. Alokace byla zvýšena o cca 500 mil. korun. Zacílení prostředků se pak lišilo dle velikosti škol, kde při ZŠ, která má na 1. a 2. stupeň, v každém ročníku má 4 třídy, celkem 36 tříd (20 tříd na 1. stupni, 16 tříd na 2. stupni) vytvořilo nový příspěvek na správce ICT cca 31,5 hodin týdně (cca 4 pracovní dny v týdnu).

1. ledna 2021
Platy pedagogických a nepedagogických pracovníků vzrostly od ledna 2021 plošně o 4 %

Pro rok 2021 byly prostředky na platy pedagogů navýšeny o 9 %, z toho platové tarify o 4 %. Zbytek prostředků zamířil do nárokových a nenárokových nadtarifních složek platu. Nepedagogové si přilepšili o 4 %.

21. prosince 2020
Navýšení platů pedagogů nakonec mělo podobu 4% zvýšení základního platu, dalších 5 % se přesunulo do nadtarifní složky

Dané rozdělení navýšení platů mezi tarifní a nadtarifní složku vyvolalo odpor především u učitelských odborů. Naopak ředitelské asociace návrh spíše přivítaly. V roce 2021 ředitelé skutečně pocítili růst prostoru pro nadtarifní odměňování. Zároveň celkově vzrostl podíl prostředků na tzv. ostatní neinvestiční výdaje, ze kterých se hradí učebnice nebo další vzdělávání učitelů. Zvýšení ONIV bylo velmi žádoucí, protože výše této složky byla dlouhodobě velmi nedostatečná. Je nutné také zmínit, že z prostředků nadtarifních se nově hradí třeba i pedagogické intervence – tedy doučování či další aktivity pro žáky s SVP. V minulém roce na toto podpůrné opatření mířily prostředky samostatně, což změnila novela vyhlášky o inkluzi.

7. prosince 2020
MŠMT revidovalo první návrh změny inkluzivní vyhlášky, škrtlo pedagogické intervence

Oproti původnímu návrhu byli zachováni například asistenti pedagoga. Platné úpravy se nakonec týkaly především pedagogických intervencí. Díky nim žáci aktuálně získávají individualizovanou péči, např. doučování nad rámec běžné výuky nebo rozvojovové aktivity pro nadané. Nová úprava ale nedává jistotu, že se podpora dostane ke všem, kteří ji potřebují. Není totiž jisté, jestli školy budou doučování aktivně realizovat, když na ně nedostanou speciální prostředky.

1. prosince 2020
Podle studie think tanku IDEA-CERGE stojí nevzdělané děti Česko až 18 miliard Kč ročně

Výzkumníci ukazují, že i relativně malé snížení výskytu nedostatečně gramotných žáků mohou mít nezanedbatelné dopady na dlouhodobý hospodářský růst země díky pozitivnímu dopadu na produktivitu budoucí pracovní síly. Pokud se vezme v potaz celoživotní horizont dopadů, i náš nejméně ambiciózní reformní scénář odpovídá zvýšení ročního HDP o 18 mld. Kč. Tento potenciální přínos je výrazně vyšší než současné náklady na tzv. inkluzi, které se blíží 10 mld. Kč.

16. listopadu 2020
Obce s vyšší mírou místních sociálních a vzdělávacích problémů nedávají na školství víc peněz

Výzkum PAQ Research pro konferenci Aspen Institute Central Europe porovnával tři domény: sociální problémy (exekuovanost domácností, nestabilní bydlení), vzdělávací problémy (neprospívající žáci, zameškané hodiny a drop-outs) a financování škol skrz spletitý systém transferů a vlastních výdajů na úrovni obcí s rozšířenou působností v případě MŠ a ZŠ. Závěry výzkumu potvrzují neschopnost cílit finanční prostředky do míst, kde dochází k sociálnímu vyloučení. To znamená např. vyšší platy pedagogických pracovníků nebo podstatně lepší personální zajištění. Analýza také odhalila, že „investiční výdaje do škol jsou o něco nižší v oblastech s vyšší mírou sociálního znevýhodnění. Chudší a menší obce vykazují menší intenzitu investic do oprav, výstavby a vybavení škol atd.“ Podle organizace EDUin je nezbytné urychleně připravit systém indexového financování škol, které zabezpečí dodatečnou podporu tam, kde je potřeba. Zavedení této změny je součástí Strategie vzdělávací politiky 2030+ a částečně projektu České školní inspekce. Výsledkem by mělo být zlepšení vzdělávacích výsledků žáků tam, kde panují horší sociální podmínky za pomocí cílených intervencí, které mj. vyžadují speciální peněžní prostředky.

5. listopadu 2020
MŠMT chystá změny ve vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Ministerstvo školství představilo návrh pro jazykovou přípravu dětí s nedostatečnou znalostí češtiny. Organizace META ho komentovala v otevřeném dopise, který podepsala řada odborníků z různých oblastí vzdělávacího systému. Signatáři připomínají, že děti s nízkou znalostí češtiny jsou významně ohroženy školní neúspěšností. Na českých školách se jich v současnosti vzdělává 18 tisíc a jejich počet neustále roste. Na návrhu je oceňován větší rozsah hodin věnovaných jazykové přípravě cizinců i jasnější financování pro školy, ve kterých se cizinci vzdělávají ve větší míře. Vítáno je i navržené kurikulum. Avšak žáci, kteří mají české občanství, ale neumí český jazyk, nebo děti, které jsou v Česku déle než rok, podle organizace META o jazykovou přípravu přijdou. V návrhu byla omezena také podpora těchto dětí přímo při výuce. Na základě výzvy došlo k úpravě návrhu – zůstala zachována podpora prostřednictvím asistenta pedagoga, naopak bylo zrušeno systémové financování doučování formou pedagogické intervence. Finální verze nebyla v roce 2020 schválena.

19. října 2020
Vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka, regionálního, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení. Připravit vzdělávací systém na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cest k realizaci je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování. Naplňování Strategie 2030+ vyžaduje nejen politickou, ale i celospolečenskou podporu.

8. října 2020
Spor o růst platů ve školství

V rámci vyjednávání parametrů státního rozpočtu odbory vyjádřily obavu o nedostatečnost prostředků pro růst platů učitelů od ledna 2021 (plánovaný nárůst o 9 %). Ministr Plaga však deklaroval dostatečnost zdrojů. Přesto, že ve výsledku státní rozpočet počítal s předmětným podílem navýšení, jeho rozdělení mezi tarifní a nadtarifní složku vyvolalo další spory. Dlouhodobá podfinancovanost českého školství a především v mezinárodním srovnání stále velmi nízké platy učitelů vyvolávají oprávněné obavy ve vztahu ke skutečnému naplnění slibů zvyšování prostředků na platy. Již v loňském auditu jsme upozornili na to, že ideálním cílem průměrného platu je 90 % mzdy vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, který odpovídá průměru zemí OECD.

22. července 2020
Vláda chtěla proměnit dětské skupiny na jesle, k prosazení návrhu, který budí kritiku, nedošlo

V mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích v Česku chybí zhruba 20 000 míst pro děti do tří let. Problém bude brzy prohlouben koncem evropských dotací pro dětské skupiny, který přijde v polovině roku 2022. V červenci 2021 přišlo MPSV s novelou zákona o dětských skupinách a postupným přechodem do národního financování. Návrh vyvolal odpor – především ze strany dosavadních provozovatelů dětských skupin. Novela nebyla v průběhu roku schválena.

8. července 2020
Mimořádná 1,3 mld. Kč na dovybavení škol technikou

V reakci na doprovodné usnesení PSP ČR k novele státního rozpočtu pro letošní rok mělo MŠMT za úkol předložit vládě řešení ohledně vybavení žáků a škol. Takto MŠMT na konci srpna avizovalo uvolnění mimořádných prostředků na nákup techniky základním školám. Objem byl rámcově určen dle počtu úvazků ped. pracovníků a vycházel 20 000 Kč na učitele. Po kritice byly prostředky uvolněny též pro odpovídající třídy víceletých gymnázií. Školy mohly prostředky čerpat až po 31. říjnu v souvislosti s účinností novely školského zákona a tzv. ad hoc normativu, který finance umožnil školám zaslat přímo. Do té doby mohly školy techniku nakupovat za své či z příspěvku zřizovatele. Středních škol se tato mimořádná dotace netýkala s odůvodněním, že techniku mohly dříve nakupovat z různých grantových výzev.

7. července 2020
Chůvy pro dvouleté děti ve školkách ze státních peněz nebudou

MŠMT s odvoláním na novelu školského zákona, která zrušila povinnost poskytovat péči dvouletým dětem, zrušilo povinnost školek zajistit chůvy pro třídy se dvouletými dětmi. Stát je tak nemusel proplácet a ušetřil až 1,3 miliardy korun. Protože změny přišly až po květnovém zápisu nových dětí, školky přijaly dvouleté děti, ale podle ředitelek spoléhaly na peníze od státu a nestihly si zažádat o evropské dotace na nepedagogy. Některé chůvy proto budou muset propustit. Podle MŠMT změna byla komunikována včas, ale mohla zapadnout v informacích souvisejících s koronavirovou krizí.

23. června 2020
Byl představen návrh Strategie 2030+

Ministr Plaga představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Následně do 12. července měla široká veřejnost možnost text připomínkovat. Během srpna probíhalo mezirezortní připomínkové řízení a v říjnu byl dokument předložen ke schválení vládě. Samotný návrh strategie a finalizace jejího znění byly jednou z hlavních událostí celého roku 2020. Původní pracovní verze textu budila mírné rozpaky, a to především v částech zaměřených na proměnu cílů, obsahu a způsobů vzdělávání a také ověřování výsledků vzdělávání. EDUin spolu s dalšími organizacemi a aktéry vzdělávací politiky se pokusili robustním seznamem připomínek zajistit konzistentost a odbornost textu Strategie 2030+.

1. ledna 2020
Novela vyhlášky o inkluzi: snížení počtu pedagogických pracovníků ve třídě

Novela vyhlášky o inkluzi kromě jiného snížila v běžných třídách počty asistentů. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření je nově k dispozici i více než 4 dětem s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Toto omezení kritizovali zástupci odborné veřejnosti i neziskového sektoru jako ohrožující pro žáky ve strukturálně znevýhodněných regionech (dle legislativních expertů je omezení celkového počtu personální pedagogické podpory prostřednictvím podpůrných opatření podzákonným předpisem v rozporu se školským zákonem). Diskuze o pozici asistentů a speciálních pedagogů nabrala nový směr při znovuotevírání škol v červnu – bez asistentů by mnohé školy neměly dostatečné kapacity pro otevření.

1. ledna 2020
Zvýšení platů ve školství

Učitelé MŠ, ZŠ a SŠ od 1. ledna 2020 pobírají platy s tarifní složkou vyšší o 8 %, nepedagogičtí pracovníci o 3,5 %. Pro učitele to znamená navýšení o 1 084 Kč až 3 534 Kč v závislosti na kvalifikaci a délce praxe. Pro neped. p. plošně o 1 500 Kč. MŠMT potvrdilo další pokračování v navyšování platů učitelů o 9 % a neped. p. o 4 % od ledna 2021 i přes koronakrizi. Dlouhodobé navyšování vychází ze závazku vlády navýšit platy pracovníků škol o 150 % od roku 2017 do 2021 (tedy v roce 2021 by průměrný učitelský plat měl dosahovat až kolem 47 000 Kč, pro nepedagogy pak 26 000 Kč). Platy učitelů v ČR byly (nejen na začátku roku 2020) ve srování zemí (EU, OECD) a průměrných mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců stále podprůměrné. Největším rizikem v tomto ohledu tedy zůstalo dodržení původního slibu vlády v podobě dalšího růstu prostředků na platy učitelů, který byl zohledněn i ve střednědobém výhledu rozpočtu na léta 2021 a 2022. Od prvního ledna 2021 se platy opět zvýšily.

1. ledna 2020
Vznikl Národní pedagogický institut

Národní pedagogický institut vznikl sloučením Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu dalšího vzdělávání. Záměrem bylo propojit agendu obou institucí a snížit počet úředníků. Resortu školství by to mělo ušetřit 373 milionů Kč, a to především sloučením administrativní činnosti obou institucí. Podle kritiky odborů NÚV se ve výsledku ovšem nejedná o propouštění úředníků, ale věděckovýzkumných pracovníků (přes 60 odborníků bylo již propuštěno a další podali výpověď). Zároveň měly podle kritiků obě instituce příliš odlišné agendy. Podle avizovaných záměrů se většina agendy obou úřadů měla zachovat, ale například v rámci bývalého NÚV se výzkumné úvazky zredukovaly na 50 %. Prvním ředitelem sloučené instituce se v srpnu 2020 stal Ivo Jupa. Očekává se výrazné zapojení NPI do implementace Strategie 2030+.

1. ledna 2020
Reforma financování. Školy dostávají peníze dle počtu odučených hodin

Od 1. ledna se změnil systém financování škol. Objem prostředků, který škola dostane na výuku, se nově neodvíjí od počtu žáků, ale především podle objemu vyučovacích hodin. To ulehčuje situaci především malotřídkám, které podle původního systému nedokázaly vždy naplnit počty dětí, a tudíž nedostaly dostatek peněz na zaplacení učitelů. Do rozdělení objemu prostředků na platy již nebudou vstupovat krajské samosprávy, alokuje je přímo MŠMT. K vyhodnocení dopadů nového systému financování regionálního školství prozatím nedošlo (debatu do jisté míry zastínila mimořádná situace uzavření škol). Obecně se ve veřejném prostoru objevovaly spíše podporující či smířlivé pohledy na tuto změnu. Z reformy má jednoznačný přínos venkov a periferní školy, naopak mírně horší situaci mají pravděpodobně efektivně naplněné školy. Reforma do jisté míry může zakonzervovat nedokončenou optimalizaci odborného školství, kde dožívájí neperspektivní obory na školách s nevyužitou kapacitou. V důsledku přebytků v roce 2020 v nadtarifní části nevyužitých na hrazení suplování nebo vyplácení nemocenské jsou však nyní dopady reformy zkreslené a objektivní analýzu není možné provést.

PARTNEŘI EDUinu a Auditu vzdělávacího systému

Generální partner: