Přehled událostí roku 2020



Kliknutím na ikony v horní části aktivujete filtr, který zobrazí události týkající se daného tématu

1. ledna 2020
Reforma financování. Školy dostávají peníze dle počtu odučených hodin

Od 1. ledna se změnil systém financování škol. Objem prostředků, který škola dostane na výuku, se nově neodvíjí od počtu žáků, ale především podle objemu vyučovacích hodin. To ulehčuje situaci především malotřídkám, které podle původního systému nedokázaly vždy naplnit počty dětí, a tudíž nedostaly dostatek peněz na zaplacení učitelů. Do rozdělení objemu prostředků na platy již nebudou vstupovat krajské samosprávy, alokuje je přímo MŠMT. K vyhodnocení dopadů nového systému financování regionálního školství prozatím nedošlo (debatu do jisté míry zastínila mimořádná situace uzavření škol). Obecně se ve veřejném prostoru objevovaly spíše podporující či smířlivé pohledy na tuto změnu. Z reformy má jednoznačný přínos venkov a periferní školy, naopak mírně horší situaci mají pravděpodobně efektivně naplněné školy. Reforma do jisté míry může zakonzervovat nedokončenou optimalizaci odborného školství, kde dožívájí neperspektivní obory na školách s nevyužitou kapacitou. V důsledku přebytků v roce 2020 v nadtarifní části nevyužitých na hrazení suplování nebo vyplácení nemocenské jsou však nyní dopady reformy zkreslené a objektivní analýzu není možné provést.

#finance #zakladni #stredni

1. ledna 2020
Vznikl Národní pedagogický institut

Národní pedagogický institut vznikl sloučením Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu dalšího vzdělávání. Záměrem bylo propojit agendu obou institucí a snížit počet úředníků. Resortu školství by to mělo ušetřit 373 milionů Kč, a to především sloučením administrativní činnosti obou institucí. Podle kritiky odborů NÚV se ve výsledku ovšem nejedná o propouštění úředníků, ale věděckovýzkumných pracovníků (přes 60 odborníků bylo již propuštěno a další podali výpověď). Zároveň měly podle kritiků obě instituce příliš odlišné agendy. Podle avizovaných záměrů se většina agendy obou úřadů měla zachovat, ale například v rámci bývalého NÚV se výzkumné úvazky zredukovaly na 50 %. Prvním ředitelem sloučené instituce se v srpnu 2020 stal Ivo Jupa. Očekává se výrazné zapojení NPI do implementace Strategie 2030+.

#finance #ucitele

1. ledna 2020
Zvýšení platů ve školství

Učitelé MŠ, ZŠ a SŠ od 1. ledna 2020 pobírají platy s tarifní složkou vyšší o 8 %, nepedagogičtí pracovníci o 3,5 %. Pro učitele to znamená navýšení o 1 084 Kč až 3 534 Kč v závislosti na kvalifikaci a délce praxe. Pro neped. p. plošně o 1 500 Kč. MŠMT potvrdilo další pokračování v navyšování platů učitelů o 9 % a neped. p. o 4 % od ledna 2021 i přes koronakrizi. Dlouhodobé navyšování vychází ze závazku vlády navýšit platy pracovníků škol o 150 % od roku 2017 do 2021 (tedy v roce 2021 by průměrný učitelský plat měl dosahovat až kolem 47 000 Kč, pro nepedagogy pak 26 000 Kč). Platy učitelů v ČR byly (nejen na začátku roku 2020) ve srování zemí (EU, OECD) a průměrných mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců stále podprůměrné. Největším rizikem v tomto ohledu tedy zůstalo dodržení původního slibu vlády v podobě dalšího růstu prostředků na platy učitelů, který byl zohledněn i ve střednědobém výhledu rozpočtu na léta 2021 a 2022. Od prvního ledna 2021 se platy opět zvýšily.

#finance #ucitele

1. ledna 2020
Novela vyhlášky o inkluzi: snížení počtu pedagogických pracovníků ve třídě

Novela vyhlášky o inkluzi kromě jiného snížila v běžných třídách počty asistentů. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření je nově k dispozici i více než 4 dětem s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Toto omezení kritizovali zástupci odborné veřejnosti i neziskového sektoru jako ohrožující pro žáky ve strukturálně znevýhodněných regionech (dle legislativních expertů je omezení celkového počtu personální pedagogické podpory prostřednictvím podpůrných opatření podzákonným předpisem v rozporu se školským zákonem). Diskuze o pozici asistentů a speciálních pedagogů nabrala nový směr při znovuotevírání škol v červnu – bez asistentů by mnohé školy neměly dostatečné kapacity pro otevření.

#inkluze #finance #ucitele #legislativa

14. ledna 2020
MPSV navrhlo snížit přídavek na bydlení rodičům, jejichž děti mají neomluvené hodiny

Ministryně Maláčová navrhla jako jedno z opatření pro snížení absentismu půlroční snížení dávek na bydlení rodičům dětí, které budou mít více jak 100 zameškaných hodin (mimo zdravotní důvody). Návrh přerostl v celospolečenskou diskuzi, veřejné mínění bylo převážně proti návrhu ministryně, stejně tak byl návrh už v počátcích odmítnut MŠMT. Dávku v současné době pobírá téměř 77 239 rodin s dětmi a 565 domásností tvořených nezaopatřenými dětmi, v přílohách k zákonu není uveden odhad toho, kolika rodin by se snížení přídavku týkalo. Maláčová v médiích uvádí, že se jedná o „tisíce dětí“, které vychází ze škol ve vyloučených lokalitách negramotné. Návrh se dle dostupných informací ocitl v „legislativním vakuu“. Z pohledu organizace EDUin návrh ohrožuje stabilitu bydlení a rodinného zázemí dětí a školou povinných žáků. Tyto základní jistoty jsou dle četných studií nezbytným předpokladem pro šanci na kvalitní vzdělání. Je jistě nanejvýš vhodné snažit se maximálně o prevenci záškoláctví, mnohem vhodnější cestu však vidíme v zintenzivnění přímé sociální práce s rodinou.

#inkluze #nerovnosti

16. ledna 2020
MŠMT a MPO pokračovaly v přípravě právního rámce pro duální odborné vzdělávání

Ministerstvo školství a průmyslu spolu s odborníky začalo připravovat podklad pro věcný záměr zákona, který má v Česku zavést prvky duálního vzdělávání. Dává možnost přenést odborný výcvik přímo do firem, ve škole by se tak odehrávala pouze teoretická výuka. Duální vzdělávání už funguje na některých školách v Moravskoslezském kraji od roku 2017, dlouhodobě ho prosazuje Svaz průmyslu a dopravy. Implementace duálního modelu odborné profesní přípravy je z pohledu organizace EDUin žádoucí. Je však nutné vytvořit komplexní legislativní rámec a zajistit financování. Podpora by měla směřovat především do oblasti dalšího (celoživotního) profesního vzdělávání. V průběhu roku k posunu v dané věci nedošlo. Zároveň se neobjevuje ani v cílech a opatřeních Strategie 2030+.

#stredni #legislativa

1. února 2020
Vláda diskutovala o prodloužení školní docházky

Premiér Babiš uvedl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky z 15 na 18 let věku. Měla by to být jedna z myšlenek, která je součástí 15 opatření proti chudobě navrhovaných MPSV (je to nicméně v rozporu s bodem 12, podle kterého by povinná docházka neměla být vázána na věk) a souvisí s návrhem ministryně Maláčové na snižování dávek rodičům záškoláků. Proti zvýšení věku povinné školní docházky se ohradil ministr Plaga. Žádné detaily zatím neuvedl premiér ani další aktéři. V tomto ohledu jde pouze o další z méně systémových a spíše „náhodných“ návrhů, které jsou součástí politické komunikce aktuální vlády. V aktuálně platných strategických dokumentech se podobné řešení neobjevilo.

#legislativa

24. února 2020
Dokument V Síti a online výuka rozpoutaly celospolečenskou diskuzi o mediální gramotnosti a bezpečnosti na internetu

V reakci na dokument V Síti se znovu rozeběhla diskuze o bezpečnosti dětí na internetu, nabrala nový rozměr s přesunem výuky do online prostoru a přenesla se na problematiku mediální gramotnosti jako takové. Platforma pro mediální vzdělávání v otevřeném dopise žádala MŠMT o aktivní kroky. Význam tématu rostl s uzavřením škol a posílením výuky online. Téma se objevuje i v rámci Strategie 2030+, revize vzdělávací oblasti ICT a podpoře digitální gramotnosti žáků i učitelů. Podle zjištění ČŠI jsou ale výsledky žáků ZŠ i SŠ v dané oblasti překvapivě nízké, což může souviset s různou kvalitou a důležitostí výuky pro mediální gramotnost.

#neformalni #technologie

24. února 2020
Narostl počet dětí čerpajících obědy zdarma

Vzrostl počet potřebných dětí čerpajících bezplatné obědy z projektu Obědy pro děti, letos jde přibližně o 8 800 dětí (před sedmi lety to bylo 2 092 dětí). Nejvíce v Moravskoslezském kraji (1 262 dětí), kde se počet těchto dětí zšestinásobil za posledních 5 let. V kraji se také už třetím rokem mohou zdarma stravovat potřebné děti díky hejtmanskému projektu, tam je v současné době přihlášeno 2 800 dětí. K úplnému odstřižení potřebné podpory dětí a žáků prostřednictvím programů došlo během uzavření škol z důvodů pandemie covid-19. Z pohledu organizace EDUin se jednalo o bezprecedentní situaci, která ještě více ukázala stagnaci podpory dětí a žáků ze sociálně slabého prostředí.

#nerovnosti

11. března 2020
Školy se zavřely kvůli pandemii

Ministerstvo zdravotnictví od 11. 3. pozastavilo prezenční výuku na ZŠ, SŠ i VŠ. Vedl k tomu nepříznivý vývoj epidemiologické situace onemocnění Covid-19. Školy pak musely náhle veškerou výuku převést do distanční podoby. Dílčím aspektům zavření škol se věnují jednotlivé události. Celkově má uzavírání škol největší vliv na prohlubování nerovností ve vzdělávání a wellbeing žáků, učitelů a rodičů.

#covid #zakladni #stredni #vysoke

11. března 2020
První vlna pandemie spustila vlnu sdílení a spolupráce

Uzavření škol a přechod na distanční výuku způsobil ohromný růst sdílení, metodické podpory, tvorby materiálů a růst celkové spolupráce ve vzdělávacím systému. Mnoho aktérů, organizací a platforem sdílelo své materiály, zdroje atd. MŠMT přislo s webem Na dálku, Česká televize začala vysílat pořád „Učítelka“ s poměrně velkou sledovaností a EDUin vytvořil sbírku zdrojů pod hlavičkou #UčitOnline. Zároveň se postupně etablovaly i skupiny dobrovolníků (za všechny např. Česko.digital), které pomáhaly s přechodem na distanční – především online – výuku.

#covid

11. března 2020
Rodiče v domácí výuce nahrazovali učitele

Distanční výuka velmi omezila komunikaci mezi učiteli a žáky. Rodiče proto často museli své děti doučovat, dle průzkumu PAQ research Život během pandemie šlo v průměru až o 2,5 hodiny denně. V důsledku vzrostla nespokojenost s přehlceností kurikula a klesla očekávání rodičů od vzdělání svých dětí.

#covid #zakladni

11. března 2020
Témeř 10 % žáků nemělo techniku

Náhlá digitalizace výuky byla problematická pro 3 % žáků, kteří nemají přístup k počítači, a dalších 5 %, u kterých počítač využívá jiný člen domácnosti. Takhle vyčíslil obavy o rovnost k přístupu ke vzdělávání průzkum PAQ research Život během pandemie. Žáci bez techniky měli ztížený až žádný přístup ke vzdělávání. Obdobné informace zjistila ČŠI v tematické zprávě Vzdělávání na dálku v základních a středních školách. Ta vychází z telefonických rozhovorů s řediteli téměř všech základních a středních škol provedených v dubnu 2020.

#covid #nerovnosti #zakladni #stredni

11. března 2020
Během krizového jara vázla komunikace MŠMT se školami

Od březnového uzavření škol rezonovala mezi řediteli i učiteli nespokojenost s komunikací MŠMT. Podle kritiků MŠMT včas nekomunikovalo plánovaná opatření a jejich změny, nedalo školám dostatečné „návody“ na to, jak se na distanční výuku adaptovat a finančně nepodpořilo žáky, kteří nedisponovali prostředky pro online výuku. Do podzimu se situace ve většině těchto oblastí zlepšila.

#covid

13. března 2020
Zavřely se také ZUŠ a střediska volného času

S uzavřením škol přišel také zákaz zájmového vzdělávání ve školních družinách, školních klubech a střediscích volného času. Zákaz se rovněž týkal soutěží a přehlídek bez ohledu na pořadatele. Zavřely se také základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a také jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou.

#covid #neformalni

30. března 2020
Nový zákon umožnil VŠ posunout termíny zkoušek a umožnil jejich konání v distanční podobě

Vysoké školy dostaly možnost posunout termíny přijímacích i státních zkoušek či obhajob disertačních prací podle vývoje pandemie. Zároveň jim bylo umožněno konat tyto zkoušky distančně. Zákon připravilo MŠMT v reakci na uzavření škol. Nový zákon platil jen pro rok 2020. Na mimořádný zákon navázala trvalá úprava zákona o vysokých školách. Ta vysokým školám umožňuje změny zkoušek při jakékoli další krizové situaci.

#covid #vysoke #legislativa

1. dubna 2020
Zápisy na ZŠ a MŠ proběhly bez přítomnosti dětí

Zápisy k povinné školní docházce pro školní rok 2020/2021 proběhly bez osobní přítomnosti dětí ve škole. Stalo se tak z preventivních důvodů v souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády ohledně onemocnění covid-19.

#covid #materske #zakladni

14. dubna 2020
Děti z potřebných rodin zůstaly v době krizě bez obědů

Stát na jaře bez náhrady pozastavil oba programy bezplatných obědů pro potřebné děti (zhruba 8 800 dětí). Do těchto programů jsou zapojeny děti z rodin s minimálními příjmy, které jsou i za normální situace ohroženy finanční tísní. Zastavení podpory umocnilo dopady koronavirové krize. Ministerstvo od září 2020 instruovalo školní jídelny, aby zůstaly otevřené, a tak mohly dále poskytovat obědy i pro děti, které je mají hrazené. Nízký počet školních jídelen zavřel. Pandemie rovněž zdvojnásobila počet nových žadatelů o bezplatné obědy, uvedl jejich hlavní poskytovatel, organizace Women for Women.

#covid #nerovnosti

21. dubna 2020
Učení by se na druhém stupni ZŠ a středních školách mělo otevřít i nepedagogům

Školský výbor podpořil vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které budou moci na SŠ a 2. stupni ZŠ opět začít učit i lidé s jiným vysokoškolským než jen pedagogickým vzděláním. Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by je měli ve školách provázet zkušenější kolegové. Toto opatření by mělo vyřešit aktuální i budoucí nedostatek učitelů. Podle analýzy MŠMT z roku 2019 bude v roce 2023 chybět 11 000 učitelů. Novela zákona ani do konce roku 2020 nedokončila legislativní proces. Podle organizace EDUin je otevření učitelství nikoliv ideálním, leč racionálním a adekvátním krokem. MŠMT by mělo ve spolupráci s vysokými školami pro nově příchozí nekvalifikované pedagogy připravit kvalitní a finančně podpořené vzdělávací cesty k získání kvalifikace učitele. Zároveň je zcela nezbytné, aby speciálně pro tyto (ne)učitele byly mimořádně připraveny od doby jejich nástupu adresně zacílené vzdělávací programy (např. formou e-learningu), které budou zaměřeny na základní otázky pedagogiky, obecné a transdisciplinární (případně oborové) didaktiky a vývojové psychologie s důrazem na klíčová témata (organizace výuky a výukové metody, vzdělávání heterogenních tříd) v zájmu zajištění alespoň elementární podpory výkonu učitelské profese bez pedagogické kvalifikace.

#ucitele #legislativa

10. května 2020
Otevření tématu smysluplnosti a kvality testování

V roce 2020 se opět objevila série článků a komentářů otvírajících otázky kvality, charakteristik a vlastností testování (především maturitních testů). Toto téma se nicméně opakuje už několik let a je spojeno s kritikou transparentnosti maturitních dat, smysluplnosti zkoušky jako takové, systémového ukotvení maturit atd. Kritika posílila kvůli rekordně největší neúspěšnosti u maturit od zavedení státních maturit v roce 2013. CERMAT se v průběhu let ve zpřístupňování dat zlepšuje co do objemu i rychlosti (letošní analytická zpráva, uveřejňování zadání bez prodlev, uveřejnění klíče), ale zdaleka ještě nedosahuje bodu, kdy by bylo možné plně pochopit mechanismus testu a následně posuzovat jeho kvalitu.

#maturity

14. května 2020
Mateřské školy během nouzového stavu, analýza ČŠI

ČŠI zveřejňuje tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem mimořádného šetření k problematice vzdělávání v mateřských školách v období od 11. 3. 2020 do 30. 4. 2020. Z ní vyplývá, že většina školek na jaře zavřela na dobu delší než 1 měsíc, a to většinou proto, že do nich rodiče buď přestali děti posílat, nebo dal takový pokyn zřizovatel. Během této doby většina školek nabízela rodičům doporučení na rozvojové aktivity, a to digitálně i v tištěné podobě.

#covid #materske

17. května 2020
Přerušená výuka v kroužcích se částečně přenesla do on-line prostředí

Pořadatelé zájmových kroužků, ale i soukromí provozovatelé škol a školek řešili, jakým způsobem nahradí přerušenou výuku. Většina nabízela speciální lekce, on-line kurzy nebo odložené hodiny odečetla ze školného v příštím roce. Někteří rodiče se vyslovili pro vrácení peněz. Řadě provozovatelů by to ale způsobilo vážné problémy.

#covid #neformalni

25. května 2020
Pro deváťáky a maturanty se otevřely školy, docházka byla dobrovolná

Školy se otevřely nejdříve pro žáky 9. tříd a maturanty, později i pro první stupeň. Znovuotevření fungovalo na dobrovolné bázi, o konkrétní podobě rozhodovaly samotné školy. MŠMT vydalo manuál s doporučeními. Na mnoha školách byl problém se zajištěním dostatku pedagogů, proto vyučovali také asistenti. Selektivní prezenční výuka musí vyvažovat zdravotní riziko a ohled na vzdělávání žáků. Rozpolcenost veřejnosti na toto téma ilustrují protichůdné petice, které rodiče podepisují – ty jsou jak pro otevření škol, tak pro zachování distanční výuky.

#covid #zakladni #stredni

1. června 2020
Maturity proběhly bez psaní slohových prací

Již na konci března vláda přišla s novelou školského zákona, která umožňovala v reakci na epidemiologickou situaci a uzavření škol udělit maturitní zkoušku na základě průměrů známek ze tří posledních pololetí. Druhou možností bylo konání zkoušky – bez písemných prací. Nakonec se situace zlepšila, školy se otevřely a maturanti v roce 2020 nepsali slohové práce z češtiny a cizího jazyka. Byli hodnoceni jen za didaktické testy a ústní zkoušku. Vše probíhalo za specifických hygienických podmínek a byli k ní připuštěni všichni studenti, kteří podali přihlášku. Nebylo tedy podmínkou vysvědčení z 2. pololetí posledního ročníku. Zákon dále umožnil ředitelům škol změnit termín odevzdání a/nebo hodnocení maturitních prací a praktických zkoušek. Zákon se nijak nevyjádřil k žákům s odlišným mateřským jazykem.

#covid #maturity #legislativa

8. června 2020
Jenom jeden termín přijímaček na SŠ

Důvodem redukce na pouze jeden řádný a jeden náhradní termín byla snaha zamezení hromadnému pohybu osob v souvislosti se šířením covid-19. Zrušení druhého termínu však mohlo znevýhodnit některé žáky víc než jiné a celkově přispět k rozšiřujícím se nerovnostem ve vzdělávání. Proti odebrání termínu byla podána stížnost Ústavnímu soudu, který ji zamítl z procesních důvodů.

#covid #stredni #legislativa

10. června 2020
Distanční výuka ukázala přehlcené kurikulum

Učitelé často neměli šanci stihnout kvalitně probrat veškerou plánovanou látku už před distanční výukou. Od uzavření škol si přehlceného kurikula víc všímali rodiče i média. Problém většinou leží ve školních vzdělávacích programech jednotlivých škol. Odlehčení obsahu výuky bylo jedním z doporučení MŠMT pro školy. ČŠI nicméně na základě svého šetření uvádí, že obsahová redukce učiva se do nějaké míry podařila jen na polovině dotazovaných škol. Na necelé třetině škol rozhodlo o obsahových změnách vedení škol a na více než desetině se na rozhodnutí podílely předmětové komise. Obecně celá situace poukázala na potřebu systémových změn v proměně cílů, obsahu v rámcových vzdělávacích programech, ale především praktickou podporu v práci s kurikulem a školními vzdělávacími programy. Ukázalo se, že těžiště přehlcenosti kurikula neleží až tolik v RVP, ale ve školních vzdělávacích programech, které jdou nad rámec národního kurikula, protože mnohdy stále do velké míry kopírují původní osnovy a obsahy učebnic jako něco závazného. ČŠI školy vyzvala, aby využily tuto příležitost a na základě čerstvých zkušeností našly odvahu k vytvoření nového, zredukovaného ŠVP.

#covid #zakladni #stredni

10. června 2020
Byla zrušena povinná maturita z matematiky

Legislativním procesem prošla změna zákona, která zachová status quo maturitní zkoušky. Žáci si tak nadále mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Pokud by poslanci změnu neschválili, skládala by se státní (společná) část maturitní zkoušky ze 3 předmětů. Rozhodnutí navazuje mimo jiné na dosavadní neúspěšnost u maturitní zkoušky z matematiky. Loni si ji vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 % z nich neuspělo. Letos didaktický test z matematiky u maturit nezvládlo 17,5 % studentů. Daný návrh dlouhodobě rozděloval jak politickou, tak odbornou veřejnost (rozdílné pohledy zájmových a profesních organizací). EDUin argumentoval poukazem na nesplnění slibů, které měly předcházet zavedení povinné společné části maturitní zkoušky ze tří předmětů: a) nedokončení revize cílů a obsahu vzdělávání v matematice, b) absenci proměny přípravy učitelů matematiky, c) omezené kapacity a dopad projektů na změnu výuky matematiky, d) omezenou možnost dělení tříd jako nástroje, jak zlepšit kvalitu výuky matematiky (přichází až s reformou financování od 1. ledna 2020) či e) nezavedení mistrovské zkoušky jako alternativy k maturitě.

#maturity #stredni #legislativa

10. června 2020
Další změny vycházející z úpravy školského zákona

Spolu s novelou školského zákona ve věci společné části maturitní zkoušky byly schváleny ještě další změny. Ty zahrnují např. vyjmutí tzv. Národního programu vzdělávání (strategický i kurikulární dokument nadřazený RVP). Další z nich je například povinnost pro CERMAT, aby po maturitách zveřejnil zadání společné části a také správná řešení zadaných úloh. Školy budou moci zakázat žákům i používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení. Další změny se týkají například studia cizinců nebo lesních školek.

#technologie #legislativa

14. června 2020
MŠMT schválilo strategický záměr pro oblast vysokého školství

MŠMT představilo svůj strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Strategický záměr byl vypracován již v roce 2019, ale v reakci na pandemii covid-19 byl ještě upraven. Strategický záměr vznikl ve spolupráci zástupců vysokých škol a odborníků z jiných sektorů. Prioritní cíle jsou: rozvíjet kompetence pro život a praxi v 21. století, zlepšit dostupnost flexibilních forem vzdělávání, zvýšit kvalitu a efektivitu doktorského studia, posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na VŠ, budování kapacit pro strategické řízení vysokého školství a snížení administrativní zatížení pracovníků VŠ.

#vysoke

17. června 2020
Spor o maturitu vyhrál u soudu poprvé student

Městský soud v Praze uznal žalobu žáka, který nesouhlasil s hodnocením jedné z úloh v maturitním testu z matematiky. Podle soudu nebylo dostatečně zdůvodněno zadání otázky. CERMAT doposud tvrdí, že v klíči správných řešení jsou uvedeny všechny možné varianty odpovědí. Spor zatím nebyl ze strany MŠMT uzavřen a maturita zatím nebyla žákovi uznána. Celá kauza pouze podtrhuje dlouhodobé problémy způsobu vytváření a vlastností testů CERMATu. Testování se věnujeme v tematickém textu auditu 2020.

#maturity #stredni

22. června 2020
Reakce na americké hnutí ve formě Roma lives matter

V návaznosti na události v USA a kampaň Black Lives Matter došlo k otevření tématu přístupu ke vzdělávání pro romské žáky. Téma se objevuje výrazněji od roku 2007 po rozsudku Evropského soudu v záležitosti nadměrného umisťování romských dětí do bývalých zvláštních škol. Od té doby Česko vytváří akční plán plnění rozsudku a podniká kroky k odstranění systémové diskriminace romských dětí ve školství. Kromě celkové koncepce inkluze šlo o zavedení povinného posledního roku předškolní péče, který byl cílen především na rodiny z nejnižších socioekonomických pater – mezi něž část Romů patří – nebo zrušení přílohy rámcového vzdělávacího programu pro základního školy (MŠMT) upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Ve speciálních školách nicméně Romové stále tvoří 10 % žáků, zatímco v běžných základních školách jsou to 4 %. Roma lives matter přináší také otázku zakomponování romských dějin do výuky dějepisu. V rámci návrhu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ se téma objevuje v opatření směřujících k zajištění „desegregace“ v rámci struktury vzdělávacího systému. Z pohledu EDUinu je otázka rovných příležitostí a podmínek ke vzdělávání pro všechny děti a žáky klíčovým tématem vzdělávací politiky ČR.

#nerovnosti

23. června 2020
Byl představen návrh Strategie 2030+

Ministr Plaga představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Následně do 12. července měla široká veřejnost možnost text připomínkovat. Během srpna probíhalo mezirezortní připomínkové řízení a v říjnu byl dokument předložen ke schválení vládě. Samotný návrh strategie a finalizace jejího znění byly jednou z hlavních událostí celého roku 2020. Původní pracovní verze textu budila mírné rozpaky, a to především v částech zaměřených na proměnu cílů, obsahu a způsobů vzdělávání a také ověřování výsledků vzdělávání. EDUin spolu s dalšími organizacemi a aktéry vzdělávací politiky se pokusili robustním seznamem připomínek zajistit konzistentost a odbornost textu Strategie 2030+.

#finance #nerovnosti #ucitele #materske #zakladni #stredni #legislativa

26. června 2020
Maturitu nesplnilo nejvíce studentů od roku 2013

Minimálně od roku 2013 byla letos druhá nejvyšší neúspěšnost u maturitních zkoušek – celkově až 21,3 % žáků neuspělo (oproti 17,4 % v roce 2019, nejvyšší úspěšnost byla 21,4 % v roce 2018). Podle CERMAT je to tím, že byla o 7 % vyšší účast než obvykle. Kvůli opatřením, která k maturitě pustila i maturanty, kteří by normálně nebyli připuštěni z důvodu prospěchu. Největší neúspěšnost byla v nástavbovém studiu 48 %, potom na SOU 34,2 %, SOŠ 22,3 %, na gymnáziích 2,3 %. Interpretaci výsledků ale znesnadňuje nesrovnatelnost testů z jednotlivých let.

#maturity #stredni

27. června 2020
Letní tábory se konaly ve zpřísněném hygienickém režimu

Maximální počet dětí a pořadatelů byl stanoven na 500 lidí, u stanových táborů na 100. Vyžadovalo se omezení kontaktů účastníků tábora s okolím (žádné kulturní akce, výlety, cesty hromadnou dopravou). Pořadatelé měli dbát na dodržování pravidel osobní a provozní hygieny všech účastníků. Nošení roušek bylo vyžadováno mimo areál tábora a volnou přírodu. Děti se do přípravy jídla mohly zapojovat pouze ve studené části, například při loupání brambor. Někteří organizátoři táborů zaznamenali nárůst v nákladech na hygienické zajištění táborů (najímání extra pracovníků na úklid atd). Podle odhadů České rady dětí a mládeže se v roce 2020 uskutečnilo asi o 10 % méně táborů než před rokem.

#covid #neformalni

30. června 2020
Známky jako zpětná vazba nestačily. Apely na formativní hodnocení byly vyslyšeny

Formativní hodnocení během distanční výuky tematizoval ministr Plaga, neziskové vzdělávací organizace i někteří učitelé. Jedním z hlavních argumentů bylo, že pokud není učitel schopen žákům na dálku předat konstruktivní zpětnou vazbu k jejich práci, známky to nenahradí. S dětmi se navíc často učili rodiče, takže by známky nezrcadlily znalosti dětí. Formativní hodnocení umožňuje žákům lépe než to sumativní pochopit, jak na tom jsou a v čem a jak se mohou zlepšit. Na některých školách se během distanční výuky začalo praktikovat a je šance, že setrvá i po znovuotevření škol. Když výzkum PAQ Research porovnával stav vzdělávání na jaře a v listopadu, dle odpovědí rodičů bylo na jaře 21 % žáků hodnoceno slovně alespoň několikrát týdně. Na podzim to bylo dvakrát tolik, 43 % žáků.

#covid #ucitele #zakladni #stredni

7. července 2020
Silné populační ročníky vstupují na střední školy

Ročník 2007, který za dva roky nastoupí na střední školy, přinese skokově asi o 9 tisíc více žáků na střední školy. Podle MŠMT jsou kapacity maturitních oborů dostatečné, a to i u oblíbených gymnázií a lyceí. V různých krajích se naplněnost maturitních oborů pohybuje mezi 31 až 53 %, u gymnázií mezi 38 až 72 %. Daná oblast zásadně souvisí s problematikou oborové struktury středního školství, která je předmětem tematické analýzy auditu 2020.

#stredni

7. července 2020
Chůvy pro dvouleté děti ve školkách ze státních peněz nebudou

MŠMT s odvoláním na novelu školského zákona, která zrušila povinnost poskytovat péči dvouletým dětem, zrušilo povinnost školek zajistit chůvy pro třídy se dvouletými dětmi. Stát je tak nemusel proplácet a ušetřil až 1,3 miliardy korun. Protože změny přišly až po květnovém zápisu nových dětí, školky přijaly dvouleté děti, ale podle ředitelek spoléhaly na peníze od státu a nestihly si zažádat o evropské dotace na nepedagogy. Některé chůvy proto budou muset propustit. Podle MŠMT změna byla komunikována včas, ale mohla zapadnout v informacích souvisejících s koronavirovou krizí.

#finance #materske

8. července 2020
Mimořádná 1,3 mld. Kč na dovybavení škol technikou

V reakci na doprovodné usnesení PSP ČR k novele státního rozpočtu pro letošní rok mělo MŠMT za úkol předložit vládě řešení ohledně vybavení žáků a škol. Takto MŠMT na konci srpna avizovalo uvolnění mimořádných prostředků na nákup techniky základním školám. Objem byl rámcově určen dle počtu úvazků ped. pracovníků a vycházel 20 000 Kč na učitele. Po kritice byly prostředky uvolněny též pro odpovídající třídy víceletých gymnázií. Školy mohly prostředky čerpat až po 31. říjnu v souvislosti s účinností novely školského zákona a tzv. ad hoc normativu, který finance umožnil školám zaslat přímo. Do té doby mohly školy techniku nakupovat za své či z příspěvku zřizovatele. Středních škol se tato mimořádná dotace netýkala s odůvodněním, že techniku mohly dříve nakupovat z různých grantových výzev.

#covid #finance #technologie

20. července 2020
Zákon nově definoval výuku na dálku

MŠMT předložilo návrh novely školského zákona, jehož cílem je stanovit jednoznačná pravidla pro poskytování distančního vzdělávání (v kontextu mimořádných událostí). KDU-ČSL představila svůj vlastní návrh obecného uzákonění distanční výuky. Zákonná povinnost distanční výuky byla schválená na konci srpna, přičemž zákon nestanovil její formu. Škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Pokud žák nebo student nemá doma počítač, musí škola využít jiný způsob vzdělávání. Například si žák vyzvedne učivo a úkoly ve škole nebo se s ní spojí telefonicky.

#covid #legislativa

22. července 2020
Vláda chtěla proměnit dětské skupiny na jesle, k prosazení návrhu, který budí kritiku, nedošlo

V mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích v Česku chybí zhruba 20 000 míst pro děti do tří let. Problém bude brzy prohlouben koncem evropských dotací pro dětské skupiny, který přijde v polovině roku 2022. V červenci 2021 přišlo MPSV s novelou zákona o dětských skupinách a postupným přechodem do národního financování. Návrh vyvolal odpor – především ze strany dosavadních provozovatelů dětských skupin. Novela nebyla v průběhu roku schválena.

#finance #materske

14. srpna 2020
Dopady uzavření škol v přehledném a komplexním modelu

Vědci z University College London (UCL) zmapovali dopad jarního uzavření škol na různé oblasti lidského života. Vizualně znázorněná síť dopadů ukazuje, kde je třeba přijmout systémové změny, které kompenzují negativní dopady zavření škol. Cílem je především zbytečně nezvyšovat nerovnosti v přístupu ke vzdělání. EDUin nabízí logický model dopadů uzavření škol v české lokalizaci.

#covid #nerovnosti

18. srpna 2020
Doporučení ČŠI pro školy ke školnímu roku 2020/2021

ČŠI vydala doporučení zaměřená na organizaci vzdělávání a práci se vzdělávacím obsahem ve školním roce 2020/2021. V nich reflektovala zkušenosti z distančního vzdělávání ve 2. pololetí školního roku 2019/2020 a podpořila školy při plošném obnovení prezenční výuky. Mezi doporučenými tématy bylo například otevření diskuze o hodnocení, soustředění na žáky s nepříznivými podmínkami k distanční výuce nebo důraz na kompetence k učení.

#covid #nerovnosti #zakladni #stredni

31. srpna 2020
Pohled rodičů na cíle a obsah vzdělávání a vliv pandemie

Pohled rodičů na to, co je cílem vzdělávání, se během pandemie nezměnil - ukázala studie PAQ Research, IDEA a EDUin. Zkušenost s distanční výukou tak posílila trend, který autoři výzkumu o rodičovských názorech sledují již od roku 2009. Mezi dotazováním v dubnu a červnu 2020 přibylo rodičů, podle nichž má být cílem školní výuky především vést žáky k tomu, aby uměli pracovat s informacemi, uměli z nich vyvozovat závěry a na jejich základě vytvořit vlastní názor. Výzkumu se účastnil reprezentativní vzorek téměř 800 rodičů.

#covid #zakladni #stredni

1. září 2020
Doučování jako podpora žáků, kteří jsou v učení pozadu

Studenti pedagogických fakult a vyšších odborných škol se od září začali podílet na doučování dětí, které kvůli jarnímu vzdělávání na dálku zůstaly v učení pozadu. Vše umožnila spolupráce, do které se zapojí osm vysokých škol, ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI). Inicativa vzešla od neziskové organizace Člověk v tísni. Školy, které poptávají doučování a studenti VŠ a VOŠ, se mohou propojit na webu. Podobné mezisektorové spolupráce jsou dle OECD funkčním způsobem, jak snižovat nerovnosti ve vzdělávání.

#covid #nerovnosti #zakladni #vysoke

1. září 2020
Návrhy dalších škrtů ve společném vzdělávání

V září MŠMT představilo návrh novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V jádru šlo o omezení podpůrných opatření v podobě asistentů pedagoga pro vybrané typy hendikepů a dále o úpravu podpůrného opatření pedagogické intervence. Po kritice ze strany odborných a profesních organizací však došlo k dalším úpravám návrhu. Víc viz událost v prosinci 2020.

#inkluze #nerovnosti #ucitele

1. září 2020
Začátek školního roku 2020/2021 za zvláštních hygienických podmínek

Od 1. září školy fungovaly za specifických hygienických podmínek a vypořádávaly se s možností návratu distanční výuky. V září platilo, že pokud je z důvodů spojených s covid-19 nepřítomno méně než 50 % dětí, škola je povinna pokračovat pouze v prezenční výuce zbylých dětí. Nad 50 % potom musí zajistit také distanční výuku. Pokud je karanténa nařízena zaměstnanci školy, může po dohodě se zaměstnavatelem buď vykonávat práci dálkově, nebo pobírat 60 % platu.

#covid #zakladni #stredni

4. září 2020
Průzkum ESPAD: Čeští teenageři užívají návykové látky stále méně

V září byla zveřejněna česká část průzkumu ESPAD. Z výsledků vyplynulo, že dospívající Češi už tolik nesahají po klasické cigaretě ani půllitru piva jako jejich předchůdci. Až třetině z nich však hrozí závislost na sociálních sítích. Podle autorů evropské školní studie o drogách za to může hlavně fakt, že se setkávání s přáteli přesunulo do on-line prostoru. Ven chodí už jen každý šestý teenager. Trendem je pak i pití energetických nápojů. V listopadu pak byla zveřejněna mezinárodní část výzkumu, kterého se celkově zůčastnilo 100 000 dospívajících.

#zakladni #stredni

7. září 2020
Tři ze čtyř pedagogů považují rozdíly mezi dětmi způsobené neúčastí na distanční výuce za výrazné, zjistila ASZ

Výběrové šetření Asociace pro sociální začleňování, které proběhlo na přelomu května a června v 75 základních školách především z Ústeckého, Moravskoslezského, Libereckého a Karlovarského kraje, ukázalo velké rozdíly v zapojení žáků do distanční výuky. Z 62 základních škol jich 5 uvedlo, že bylo v pravidelném kontaktu s méně než polovinou žáků 2. stupně. Dobrou zprávou je, že 31 školám se podařilo pravidelně komunikovat s alespoň 90 procenty žáků. Z vyučování podle oslovených pedagogů nejčastěji vypadli žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí, romští žáci a žáci s odlišným mateřským jazykem. O tom, že mezi dětmi, které se během jara aktivně účastnily distanční výuky a těmi, které se jí neúčastnily, vznikly výrazné rozdíly, bylo přesvědčeno 75 % respondentů. Respondenti vyjadřovali obavu, že se ztráta návyků projeví v problémech s chováním a horšími studijními výsledky. Již šetření České školní inspekce poukázalo na to, že mezi jednotlivými školami a kraji mohou existovat velké rozdíly v období uzavření škol. Ředitelé a inspektoři odhadovali, že se mimo vzdělávání mohlo nacházet více než 10 000 žáků.

#covid #nerovnosti #ucitele #zakladni

23. září 2020
ČŠI porovnala, jak jsou na tom školské soustavy jednotlivých krajů

Česká školní inspekce vydala robustní srovnání krajských školských soustav. Analýza se zaměřuje na regionální porovnání výsledků žáků na základních i středních školách, na strukturu školské soustavy v jednotlivých krajích a na faktory, které ovlivňují vzdělávací výsledky žáků. Vedle popisu situace v jednotlivých regionech obsahují jednotlivé krajské zprávy také obsáhlou datovou přílohu, která na jednom místě shrnuje data z několika různých zdrojů, které jsou k dispozici, například výsledky mezinárodních šetření TIMSS, PIRLS a PISA, výsledky jednotných přijímacích zkoušek a maturit nebo vlastní šetření ČŠI a ministerstva školství. Vedle stručné interpretace shromážděných dat nabízí také doporučení pro to, jak kvalitu vzdělávání v jednotlivých regionech posunout. Jde o analytický podklad, podle něhož by šlo lépe cílit kroky vzdělávací politiky a zlepšit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání. Právě kvalitní a dostupná data mohou zlepšit podobu a zacílení opatření pro podporu škol.

#nerovnosti #zakladni #stredni

5. října 2020
Uzavírání škol rozhodnutím hygienických stanic

Od 5. října začal v České republice opět platit nouzový stav. Zároveň se celoplošným nařízením omezil zpěv a sportovní činnost na druhých stupních základních škol a na středních školách. Některé krajské hygienické stanice se ale rozhodly pro úplný zákaz výuky na středních a vyšších odborných školách, konzervatořích a základních uměleckých školách. Situace se někdy lišila i v rámci jednotlivých krajů.

#covid #zakladni #stredni

7. října 2020
Česká veřejnost neměla jasný postoj k zavírání škol během pandemie, zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění

Polovina české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace se šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, 42 % dotázaných mělo opačný názor. Výrazně se nelišily postoje k distančnímu vzdělávání mezi respondenty se školou povinnými dětmi a respondenty bez této přímé zkušenosti. Dotázaní rodiče, jejichž děti byly v době uzavření škol vzdělávány distančně, hodnotili zajištění výuky jako snadné (52 %) nebo naopak obtížné (46 %). Postoje zjištěné reprezentativním průzkumem ukazují, jak odlišně se umí rodiny s distanční výukou vypořádat.

#covid

8. října 2020
Spor o růst platů ve školství

V rámci vyjednávání parametrů státního rozpočtu odbory vyjádřily obavu o nedostatečnost prostředků pro růst platů učitelů od ledna 2021 (plánovaný nárůst o 9 %). Ministr Plaga však deklaroval dostatečnost zdrojů. Přesto, že ve výsledku státní rozpočet počítal s předmětným podílem navýšení, jeho rozdělení mezi tarifní a nadtarifní složku vyvolalo další spory. Dlouhodobá podfinancovanost českého školství a především v mezinárodním srovnání stále velmi nízké platy učitelů vyvolávají oprávněné obavy ve vztahu ke skutečnému naplnění slibů zvyšování prostředků na platy. Již v loňském auditu jsme upozornili na to, že ideálním cílem průměrného platu je 90 % mzdy vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, který odpovídá průměru zemí OECD.

#finance #ucitele

12. října 2020
Další uzavírání škol z důvodů zhoršující se epidemiologické situace

Od 12. října začala platit další opatření omezující činnost škol a školských zařízení. Např. základní školy zahájily střídání tříd při prezenční výuce na druhém stupni. Plošně se uzavřely střední, vyšší odborné školy a vysoké školy. Výjimku měly zdravotnické obory univerzit s tím, že jejich studenti mohli docházet na praktická cvičení. 14. října byl pak uzavřen i 1. stupeň. Uzavření škol mělo trvat pouze do 2. listopadu. Spuštěn byl rovněž systém škol určených pro děti potřebného personálu – především zdravotníků. Epidemiologická situace v dalších týdnech však neumožnila avizované opatření, přičemž plošné uzavření škol pokračovalo až do začátku prosince.

#covid #zakladni #stredni #vysoke

15. října 2020
Nedostatek času rodičů byl na jaře hlavním nepřítelem distanční výuky žáků 1. stupně, ukázal výzkum

Podle výsledků analýzy výzkumníků z Karlovy a Masarykovy univerzity zaměřeném na jarní období uzavření škol byli rodiče se vzděláváním v domácím prostředí v té době spíše spokojeni a měli pocit, že novou roli učitelů v zásadě zvládají. Při bližším pohledu se ale potvrdily rozdíly mezi nároky na vzdělávání dětí na 1. a 2. stupni ZŠ. Rodiče dětí na 1. stupni s dětmi pracovali mezi 40 a 60 % času, které děti věnovaly učení, což byly v průměru tři hodiny denně. Nedostatek času označilo za největší komplikaci téměř 40 % z nich – z rodičů dětí na 2. stupni si na to stěžovalo 25,8 %. Rodiče starších dětí často nechápali, co je smyslem zadávaných úkolů. Podle 20 % z nich chybělo u úkolů jasné vysvětlení učitelem nebo učitelkou, 15 % považovalo množství zadávaných úkolů za nepřiměřeně vysoké. Do výzkumu formou online dotazníku se zapojilo 9 810 respondentů.

#covid #zakladni

15. října 2020
Platforma Vzdělávání 21 nabídla doporučení pro výuku v době pandemie

Univerzita Karlova prostřednictvím své platformy Vzdělávání 21 zpracovala analýzu současného stavu poznání o viru SARS-CoV-2 v kontextu vzdělávání. Analýza shrnuje zdravotní a epidemiologický pohled na SARS-CoV-2 v kontextu škol a vzdělávacího procesu, přináší inspiraci z několika zahraničních „Manuálů pro začátek školního roku“ a komentuje vybrané dopady zákazu osobní přítomnosti žáků ve školách v ČR na jaře 2020. Platforma Vzdělávání 21 tak chtěla přispět k debatě o možnostech snižování dopadů pandemie COVID-19 a pomoci vzdělávacímu systému České republiky co nejlépe zvládnout školní rok 2020/2021.

#covid #zakladni #stredni

16. října 2020
Maturita se proměnila

V říjnu MŠMT schválilo novou podobu úpravy a hodnocení maturitní zkoušky. Ta stojí především na stanovení bodového nebo procentuálního výsledku, který žáci musí dosáhnout, aby splnili didaktický test ze společné části maturitní zkoušky. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl/a“ či „neuspěl/a“ podle podílu zvládnutých úkolů a dosažených bodů. Obecné zadání pak bylo rovněž specifikováno pro písemné práce z českého a cizích jazyků (např. čas, počet zadání, počet slov atd.). A rovněž zadání pro ústní zkoušku (počet témat, počet děl atd.). Proti přístupu se ozvaly některé profesní organizace i odborníci. Z pohledu EDUinu lze ústup od klasického známkování didaktických testů uvítat. Přesto však stále chybí celkové vymezení účelu, charakteristik a vlastností samotného testování a jeho provázanosti s RVP pro středoškolské maturitní obory. Naopak rigidní a svazující vymezení určené pro školní část maturitní zkoušky lze označit jako nešťastné. Zcela nebyl využit potenciál jiných nástrojů maturitní zkoušky tak, jak můžeme sledovat v zahraničí – projekty, portfolia atd.

#maturity #stredni

18. října 2020
Nejvyšší kontrolní úřad: MŠMT nepřipravilo pedagogy na inkluzi

Dle závěru NKÚ nepřipravilo MŠMT školy ani pedagogy dostatečně na změny související se společným vzděláváním. Na inkluzi žáků ve vyloučených lokalitách se vyčerpala jen polovina připravených peněz především kvůli nezájmu obcí. Podporu naopak získaly v některých případech i projekty, u kterých není jisté, že pomohou žákům se speciálními potřebami nebo sociálně znevýhodněným žákům. Ministerstvo školství se závěry kontrolního šetření nesouhlasilo s argumentem „neznalosti problematiky“. Na dlouhodobou nízkou připravenost školského prostředí na implementaci cílů společného vzdělávání a naplnění potenciálu podpůrných opatření upozorňuje hned několik analytických materiálů – od tematických zpráv ČŠI po vlastní hodnoticí zprávy MŠMT. Jak upozornil audit v loňském roce, inkluze se neobejde bez proměny pedagogické přípravy, dalšího vzdělávání a metodického vedení pedagogických pracovníků.

#inkluze #nerovnosti #ucitele #zakladni

19. října 2020
Vláda schválila Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka, regionálního, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení. Připravit vzdělávací systém na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cest k realizaci je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování. Naplňování Strategie 2030+ vyžaduje nejen politickou, ale i celospolečenskou podporu.

#finance #nerovnosti #ucitele #materske #zakladni #stredni #legislativa

20. října 2020
Během jarního lockdownu byla třetina asistentů pedagoga v kontaktu s offline rodinami

Člověk v tísni v období jarního uzavření škol realizoval výzkum zaměřený na asistenty pedagoga. Hlavní zjištění je, že 57 % všech asistentů pedagoga (800 respodentů) se věnovalo podpoře žáků při plnění distančně zadaných úkolů a podporovalo pedagoga při přípravě výukových materiálů. Třetina se během uzavření škol věnovala žákům, kteří neměli přístup na internet. Udržovali se žáky aktivní telefonický kontakt a distribuovali do poštovních schránek potřebné výukové materiály. Po částečném návratu do škol, kdy školy zajišťovaly souběžně distanční i prezenční výuku, více než polovina asistentů pedagoga učila místo učitelů, kteří zajišťovali distanční výuku.

#inkluze #covid #zakladni

29. října 2020
T-mobile rozdal žákům 10 000 SIM karet s daty zdarma, přidaly se i další iniciativy

T-Mobile nabídl školám 10 000 SIM karet s neomezeným připojením. Připojily se i další iniciativy a organizace. MŠMT označilo tato řešení jako nesystémová. Přesto však k jiným účinnějším řešením ve vztahu k zajištění konektivity žáků (na rozdíl od techniky, kde školy byly podpořeny a žáci si ji mohli zapůjčit) ze strany státu nedošlo.

#covid #technologie

30. října 2020
Vláda prodloužila uzavření škol z důvodů šíření nemoci covid-19

Vláda prodloužila uzavření škol, včetně škol speciálních. Otevřené zůstaly pouze školy mateřské. Ministr Plaga rovněž představil tzv. priority návratu do škol. Ten se měl týkat žáků 1. a 2. tříd a taktéž závěrečných ročníků ZŠ a SŠ. Zároveň byly do systému náhradních škol zařazeny i děti dalších povolání (sociální pracovníci apod.).

#covid #materske #zakladni #stredni

3. listopadu 2020
Konference Úspěch pro každého žáka otevřela téma středního článku i wellbeingu žáků

Ministr školství i zahraniční experti podporují zavedení středního článku ve vzdělávání. Na tom se shodli v rámci letošní konference Úspěch pro každého žáka. Na konferenci vystoupil prof. Andy Hargreaves, vládní konzultant mnoha zemí na „střední článek ve vzdělávání“ a emeritní profesor Bostonské univerzity. Hargreaves zdůraznil, že pro střední článek je nutné najít takové způsoby spolupráce, které povedou ke kolektivní zodpovědnosti, nikoliv k byrokratickému mikromanagementu.

#nerovnosti #ucitele #zakladni #stredni

4. listopadu 2020
ČŠI zveřejnila tematickou zprávu zaměřenou na zkušenosti žáků a učitelů základních škol s distanční výukou na jaře 2020

Dle ČŠI pro to, aby byla výuka na dálku efektivní, nestačí ovládnout práci s online nástroji. Své závěry a doporučení z inspekčního šetření, které proběhlo v prvních týdnech školního roku na 66 základních školách, a z rozhovorů s více než třemi stovkami učitelů, shrnuli inspektoři v tematické zprávě věnované zkušenostem žáků a učitelů s distanční výukou na jaře 2020. Zpráva upozorňuje na to, že řada učitelů pouze „překlopila“ svůj vyučovací styl v nezměněné podobě do online prostředí. „Navíc podstatná část online výuky byla spojena především s probíráním nového učiva, což znamenalo pro učitele, žáky i jejich rodiny poměrně vysokou zátěž a mnohdy umocňovalo jejich určitý odpor k online výuce,“ shrnují autoři v závěru tematické zprávy svá zjištění.

#covid #ucitele #zakladni

5. listopadu 2020
ČŠI nabídla školám metodické konzultace k distančnímu vzdělávání

Česká školní inspekce nabídla všem ZŠ a SŠ možnost konzultovat vybraná témata související s distančním vzděláváním. Metodická podpora se týkala organizace distanční výuky, zaměření výuky a formy distančního vzdělávání, obsahových priorit distančního vzdělávání, zpětné vazby a hodnocení distančního vzdělávání, distančního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a komunikace se žáky a rodiči. Této možnosti využily stovky škol.

#covid #zakladni #stredni

5. listopadu 2020
MŠMT chystá změny ve vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Ministerstvo školství představilo návrh pro jazykovou přípravu dětí s nedostatečnou znalostí češtiny. Organizace META ho komentovala v otevřeném dopise, který podepsala řada odborníků z různých oblastí vzdělávacího systému. Signatáři připomínají, že děti s nízkou znalostí češtiny jsou významně ohroženy školní neúspěšností. Na českých školách se jich v současnosti vzdělává 18 tisíc a jejich počet neustále roste. Na návrhu je oceňován větší rozsah hodin věnovaných jazykové přípravě cizinců i jasnější financování pro školy, ve kterých se cizinci vzdělávají ve větší míře. Vítáno je i navržené kurikulum. Avšak žáci, kteří mají české občanství, ale neumí český jazyk, nebo děti, které jsou v Česku déle než rok, podle organizace META o jazykovou přípravu přijdou. V návrhu byla omezena také podpora těchto dětí přímo při výuce. Na základě výzvy došlo k úpravě návrhu – zůstala zachována podpora prostřednictvím asistenta pedagoga, naopak bylo zrušeno systémové financování doučování formou pedagogické intervence. Finální verze nebyla v roce 2020 schválena.

#inkluze #finance #nerovnosti

16. listopadu 2020
Obce s vyšší mírou místních sociálních a vzdělávacích problémů nedávají na školství víc peněz

Výzkum PAQ Research pro konferenci Aspen Institute Central Europe porovnával tři domény: sociální problémy (exekuovanost domácností, nestabilní bydlení), vzdělávací problémy (neprospívající žáci, zameškané hodiny a drop-outs) a financování škol skrz spletitý systém transferů a vlastních výdajů na úrovni obcí s rozšířenou působností v případě MŠ a ZŠ. Závěry výzkumu potvrzují neschopnost cílit finanční prostředky do míst, kde dochází k sociálnímu vyloučení. To znamená např. vyšší platy pedagogických pracovníků nebo podstatně lepší personální zajištění. Analýza také odhalila, že „investiční výdaje do škol jsou o něco nižší v oblastech s vyšší mírou sociálního znevýhodnění. Chudší a menší obce vykazují menší intenzitu investic do oprav, výstavby a vybavení škol atd.“ Podle organizace EDUin je nezbytné urychleně připravit systém indexového financování škol, které zabezpečí dodatečnou podporu tam, kde je potřeba. Zavedení této změny je součástí Strategie vzdělávací politiky 2030+ a částečně projektu České školní inspekce. Výsledkem by mělo být zlepšení vzdělávacích výsledků žáků tam, kde panují horší sociální podmínky za pomocí cílených intervencí, které mj. vyžadují speciální peněžní prostředky.

#finance #nerovnosti

18. listopadu 2020
V průběhu druhé poloviny listopadu se do škol postupně vrátily všechny ročníky

Návrat žáků do prezenční výuky započal 18. listopadu žáky 1. a 2. tříd a speciálních škol. Následoval návrat závěrečných ročníků středních škol a obnovení praktické výuky ve skupinách do 20 studentů. Další ročníky ZŠ se vrátily do škol, popř. zahájily režim střídavé výuky na konci listopadu. Ve střídavém režimu se pak od 7. prosince navrátili do škol i středoškoláci. Vše provázela přísná hygienická doporučení podobná těm z jarní vlny uzavření škol. Především návrat maturantů se pak setkal se zmatky, neboť školy jen obtížně dokázaly zajistit povinnou homogenitu studijních skupin.

#covid #zakladni #stredni

23. listopadu 2020
Vzdělávání na dálku má nižší efektivitu a z výpadků učení vyplývají další rizika

Na vše upozorňují především studie ze zahraniční, které zmiňují pokles úrovně znalostí a dovedností ověřovaných v rámci plošných testování výsledků vzdělávání žáků mezi jednotlivými lety. V ČR zatím k plošnému vyhodnocení dopadů uzavření škol a distanční výuky v roce 2020 nedošlo. Dílčí výzkumy se chystají na rok 2021.

#covid #zakladni #stredni

30. listopadu 2020
MŠMT avizovalo státní maturity beze změn v roce 2021

I přesto však nastoupí změny, které souvisí s proměnou školského zákona. Didaktické testy se nově nebudou známkovat, hodnotit se budou pouze slovy uspěl/a – neuspěl/a. V novém roce 2021 však nepříznivá epidemiologická situace přetrávala a podmínky maturit se ještě dále upravily (např. zrušení písemné práce, prodloužení časového limitu na vypracování testu).

#covid #maturity

30. listopadu 2020
Na konci listopadu MŠMT rozhodlo o změnách v přijímacích zkouškách na střední školy

Školy si u čtyřletých oborů budou moci určit, zda využijí státní testy Cermat, či zvolí vlastní formu přijímacího řízení. Jednotné přijímačky zůstávají pro šestiletá a osmiletá gymnázia. I většina čtyřletých škol však předpokladá, že zůstane u jednotné přijímací zkoušky. V případě využití státních jednotných přijímaček se na rozdíl od roku 2020 budou konat dva řádné termíny.

#covid #stredni

1. prosince 2020
Podle studie think tanku IDEA-CERGE stojí nevzdělané děti Česko až 18 miliard Kč ročně

Výzkumníci ukazují, že i relativně malé snížení výskytu nedostatečně gramotných žáků mohou mít nezanedbatelné dopady na dlouhodobý hospodářský růst země díky pozitivnímu dopadu na produktivitu budoucí pracovní síly. Pokud se vezme v potaz celoživotní horizont dopadů, i náš nejméně ambiciózní reformní scénář odpovídá zvýšení ročního HDP o 18 mld. Kč. Tento potenciální přínos je výrazně vyšší než současné náklady na tzv. inkluzi, které se blíží 10 mld. Kč.

#inkluze #finance #nerovnosti

4. prosince 2020
Od prosince se mohli čeští učitelé bezplatně testovat na koronavirus

Učitelé a dotčené organizace kritizovali především nutnost dostavit se na testovací místa a užití PCR testování. Zároveň upozorňovali na to, že je nutné testovat především žáky. Příprava testování ve školách – stejně tak jako očkování učitelů – se stala klíčovým tématem prvních měsíců nového roku.

#covid #ucitele

7. prosince 2020
MŠMT revidovalo první návrh změny inkluzivní vyhlášky, škrtlo pedagogické intervence

Oproti původnímu návrhu byli zachováni například asistenti pedagoga. Platné úpravy se nakonec týkaly především pedagogických intervencí. Díky nim žáci aktuálně získávají individualizovanou péči, např. doučování nad rámec běžné výuky nebo rozvojovové aktivity pro nadané. Nová úprava ale nedává jistotu, že se podpora dostane ke všem, kteří ji potřebují. Není totiž jisté, jestli školy budou doučování aktivně realizovat, když na ně nedostanou speciální prostředky.

#inkluze #finance #legislativa

8. prosince 2020
Čeští čtvrťáci podali nadprůměrný výkon v mezinárodním srovnání TIMSS

Čeští žáci 4. ročníku dosáhli v šetření TIMSS 2019 nadprůměrného výsledku v matematice i v přírodovědě. Co je za jejich úspěchem, to zatím nevíme. Tři členské země EU měly v matematice lepší výsledek a dalších pět výsledek srovnatelný s Českou republikou. V přírodovědě byly lepší dvě členské země EU a pět jich mělo výsledek srovnatelný s českými žáky. Výsledky nejsou ale jen pozitivní. Již na úrovni 4. třídy se potvrzují obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. V pěti krajích České republiky (Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský, Královéhradecký a Ústecký) má slabé výsledky v matematice více než jedna čtvrtina všech žáků 4. ročníku. Ve stejných krajích má více než jedna pětina žáků slabé výsledky v přírodovědě, naopak v Praze je podíl takových žáků v obou předmětech menší než jedna desetina.

#nerovnosti #zakladni

15. prosince 2020
Novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla rozvolnění kvalifikačních požadavků na vysokoškolsky vzdělané potenciální učitele

Novela zákona o pedagogických pracovních kromě samotného „otevření“ učitelské profese obsahovala i další změny např. v podobě zrušení akreditací programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které nevedou ke kvalifikaci. Nově bylo vymezeno vzdělávání pedagogických asistentů. Dále byla k návrhu podána celá řada pozměňovacích návrhů zaměřených např. na třídnictví, další specilizované pozice ve školství, úpravu uvádění do učitelské profese nebo ukotvení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy. K samotnému projednání novely došlo až v roce 2021, přičemž v poměrně nepřehledném závěrečném hlasování postoupila dále v legislativním procesu do Senátu.

#ucitele #legislativa

18. prosince 2020
V reakci na zhoršení epidemiologické situace byly prodlouženy vánoční prázdniny

Toto opatření MŠMT bylo aktéry v oblasti školství přijato rozporuplně – s odkazem na potřebu dohánět zameškané učivo a přípravu na závěrečné zkoušky. Po novém roce školy zůstaly zavřené.

#covid #zakladni #stredni

21. prosince 2020
Navýšení platů pedagogů nakonec mělo podobu 4% zvýšení základního platu, dalších 5 % se přesunulo do nadtarifní složky

Dané rozdělení navýšení platů mezi tarifní a nadtarifní složku vyvolalo odpor především u učitelských odborů. Naopak ředitelské asociace návrh spíše přivítaly. V roce 2021 ředitelé skutečně pocítili růst prostoru pro nadtarifní odměňování. Zároveň celkově vzrostl podíl prostředků na tzv. ostatní neinvestiční výdaje, ze kterých se hradí učebnice nebo další vzdělávání učitelů. Zvýšení ONIV bylo velmi žádoucí, protože výše této složky byla dlouhodobě velmi nedostatečná. Je nutné také zmínit, že z prostředků nadtarifních se nově hradí třeba i pedagogické intervence – tedy doučování či další aktivity pro žáky s SVP. V minulém roce na toto podpůrné opatření mířily prostředky samostatně, což změnila novela vyhlášky o inkluzi.

#finance #ucitele

5. ledna 2021
MŠMT doporučuje formativní prvky hodnocení

Pro hodnocení nestandardního 1. pololetí školního roku doporučuje MŠMT učitelům zapojit prvky formativního hodnocení. Vydaný dokument popisuje priority a doporučené postupy. Ministerstvo také specifikovalo podmínky předávání pololetních vysvědčení. Je však třeba brát v úvahu, že zavádění formativního hodnocení je na škole dlouhodobý proces s vysokým podílem nezbytného dalšího vzdělávání všech učitelů a dalších formách průběžné podpory v podobě mentoringu. Ani jednoho se učitelům na přelomu roku těsně před uzavíráním prvního pololetí nedostávalo. Apel MŠMT je tak třeba brát především jako signál, kudy napřít energii při strategickém plánování rozvoje jednotlivých škol.

#covid #zakladni #stredni

24. ledna 2021
Oproti jaru se mírně zlepšila dostupnost technologií

PAQ Research při listopadové aktualizaci výzkumu Život během pandemie uvádí, že podíl rodin, které reportovaly, že nevlastní počítač, se od jara prakticky nesnížil. Významně se ale snížil podíl dětí, které nemohly pracovat na počítači kvůli špatnému připojení nebo kvůli tomu, že počítač využíval jiný člen domácnosti. Lze usuzovat, že se projevil efekt mimořádné investice ministerstva školství do technického vybavení ZŠ (finance byly školám poskytnuty v říjnu 2020) a/nebo zapůjčení či darování počítače rodinám.

#covid #technologie

10. února 2021
Srovnání distanční výuky na jaře a na podzim ve výzkumu PAQ Research

PAQ Research prováděl šetření mezi rodiči s dětmi na základní škole od dubna do listopadu 2020. Šetření probíhalo online na reprezentativním vzorku rodičů a kopíruje složení rodičovské populace z hlediska pohlaví, vzdělání, ročníku dítěte a regionu. Například v listopadovém měření ukázalo nárůst času, který rodiče tráví učením s dětmi na 2. stupni, a snížení téhož na 1. stupni. Jedním z vysvětlení je, že učitelé byli oproti jaru schopni převést větší části obsahu výuky do online prostředí a starší žáci potřebují výuce věnovat více času, aby ji zvládli.

#covid #zakladni

Automaticky vytvořený koncept