Vliv testování: Státní maturita z matematiky, cut-off score a omezování kvót pro maturitní obory na úrovni krajů

Hodnocení: + | –

V roce 2019 došlo k významným událostem souvisejícím s klíčovými zkouškami (high-stakes tests), jež znamenají zároveň pomyslné brány regulující propustnost ve vzdělávacím systému, jednak zároveň významně spoluurčují cíle a obsah předchozího vzdělávání (přijímací zkoušky na maturitní obory SŠ do značné míry ovlivňují vzdělávání na 2. stupni ZŠ, společná část maturitní zkoušky ovlivňuje vzdělávání na SŠ[1]).

Už během roku 2018 došlo ke sporu mezi MŠMT a částí odborné veřejnosti na jedné straně a zástupci krajů (zejména Karlovarského a Moravskoslezského) o tzv. cut-off skóre, tedy nastavení pevné hranice plošných přijímacích zkoušek do maturitních oborů na SŠ z českého jazyka a matematiky.[2] Deklarovaným argumentem požadavku na zavedené cut-off skóre bylo zvýšení úrovně žáků v maturitních oborech. K tomuto argumentu využili jeho proponenti tématické zprávy České školní inspekce týkající se kvality studia na selhávajících SŠ,[3] která argumentuje, že jedním z důvodů nízké kvality je absence kontroly úrovně na vstupu. ČŠI však takovou interpretaci následně rozporovala, přičemž i samotná zpráva hovoří o tom, že klíčovým problémem škol, jejichž žáci výrazně neuspějí u společné části maturitní zkoušky, jsou především podmínky a průběh jejich vzdělávání. Reálným dopadem tohoto požadavku mělo být zvýšení počtu žáků mířících na učňovské (nematuritní) obory, což v některých krajích konvenuje s požadavky části průmyslových podniků na vyšší počet nízkokvalifikované pracovní síly.[4] Požadavek nebyl podložen analýzou dopadu a nebyl podpořen všemi kraji. Většina krajů postupem času deklarovala svůj nesouhlas.[5] MŠMT požadavek vytrvale odmítalo s tím, že pouhým zvyšováním bariéry v přístupu ke vzdělávání nedojde ke zvýšení jeho kvality. EDUin vypracoval k tématu analýzu, která mimo jiné upozorňuje na to, že podobný krok by zvýšil už tak vysokou nerovnost v přístupu ke vzdělání, determinovanou zejména socioekonomickým statusem rodiny.[6] Obecně platí, že politika krajů jako zřizovatelů středního školství lišící se od evropských trendů ve vzdělávání se ukazuje jako zásadní problém vyvolávající konflikt s MŠMT. Z pohledu strategického řízení vzdělávacího systému není možné profilovat vzdělávací soustavu na základě momentálních problémů středních škol, ale je nutné najít adekvátní modely prostupnosti a zabránění drop-outům a pokusit se oborovou strukturu i cíle vzdělávání dle RVP stavět na diverzifikaci všeobecného a odborného vzdělávání v poměru obvyklém v zemích EU (viz Témata 2020).

Tzv. „cut-off skóre“ nakonec prosazeno nebylo, tlak krajů však vedl k tomu, že MŠMT učinilo ústupek a – alespoň deklarativně – přenechalo krajům možnost zcela určovat počty otevíraných tříd (přijímaných uchazečů z roku na rok) ve svých školách, čímž jim dalo do ruky možnost, jak omezit počet maturantů a zvýšit počet učňů.[7] EDUin i tento ústupek krajům vnímá kriticky.[8] Novela školského zákona, která provádí danou změnu, však prozatím leží před prvním čtením v PSP ČR, přičemž samotná vláda k němu zaujala negativní stanovisko.[9] Zůstává otázkou, jakým způsobem by případně byla nová pravomoc kraji využita. Pokud se některé kraje rozhodnou významně snížit počet maturitních míst, může to nejspíše vést k dalšímu tlaku na jejich vylidňování (uchazeči budou hledat možnosti v jiných krajích už na úrovni SŠ), což je zejména v případě Karlovarského a Moravskoslezského kraje významný problém už nyní.[10] Obecně však platí, že by se kraje měly zaměřit především na zvyšování kvality podmínek a průběhu vzdělávání v rámci středních škol na svém území a zároveň oborovou strukturu středního školství nastavovat tak, aby odpovídala budoucím potřebám ekonomiky a společnosti tak, jak je mimo jiné naznačeno v dokumentech Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ či DZ 2019-2023. 

Ministr školství Robert Plaga zároveň na konci roku 2019 navrhl, aby došlo ke zrušení povinnosti maturity ze tří předmětů (tedy český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk) v rámci společné části maturitní zkoušky . Povinnost byla do školského zákona prosazena během působení předchozí vlády, ovšem s odloženou účinností od roku 2021. MŠMT argumentuje, že čeští žáci – minimálně části oborů SŠ, především v rámci odborné větve maturitních oborů – nejsou dostatečně připraveni na to, aby zvládali nároky maturitní zkoušky, zejména v aplikaci matematických poznatků v reálných situacích.[11] Novela školského zákona MŠMT dále rovněž navrhuje omezení rozsahu zkoušek společné části maturitní zkoušky pouze na didaktické testy a navrhuje převedení písemných prací a ústních zkoušek ze společné části maturit do profilové části. [12]

EDUin tento krok vítá a podporuje, jelikož dlouhodobě upozorňuje především na to, že samotné zavedení povinné společné maturitní zkoušky proběhlo bez dostatečného zdůvodnění a bez relevantní analýzy dopadu, přičemž od zavedení nebyly dopady analyzovány a není tedy vůbec zřejmé, jaký vliv zavedení společné části maturitní zkoušky na vzdělávací systém má. Jednou z mála pozitivně doložitelných skutečností je výrazné zvýšení neúspěchu žáků maturitních oborů (zejména na středních odborných školách a zejména v nástavbových oborech).[13] Důvody neúspěšnosti však lze velmi často – v souladu s poznatky ČŠI – hledat především v nízké kvalitě podmínek a průběhu vzdělávání žáků na jednotlivých školách s vyšší neúspěšností u společné části maturitní zkoušky.[14] Se zavedením povinnosti maturovat z matematiky se lze – v souladu s MŠMT i CZVV[15]  – důvodně domnívat, že by počet neúspěšných (o jejichž dalším osudu v souvislosti se vzděláváním nemá řízení vzdělávacího systému žádné relevantní informace) významně vzrostl.

Ještě před publikací ministerského návrhu připravila svůj vlastní návrh v obdobném znění také parlamentní Česká pirátská strana.[16] O obou návrzích se bude rozhodovat v roce 2020.

Zavádění a proměny klíčových zkoušek ve vzdělávacím systému často představují alfu a omegu možných rychlých změn, které politické reprezentace – nejen v ČR – v rámci opatření vzdělávací politiky využívají. EDUin ve svých auditech opakovaně poukazuje na fakt, že tento klíčový nástroj je v případě České republiky nejen nevyužit, je s ním navíc zacházeno nezodpovědně. Omezená znalost skutečných dopadů společné části maturitní zkoušky je důkazem toho, že česká vzdělávací politika zdaleka ještě nedospěla do fáze, v níž by bylo možné s tímto vysoce účinným nástrojem (či spíše s nástroje s velkým dopadem) efektivně pracovat. Tématu se budeme věnovat i v kapitole věnované roku 2020.


[1] Více např. v tematických zprávách ČŠI: ČŠI (2018). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2017/2018 – výroční zpráva ČŠI. Získáno z: http://bit.ly/36cBIJR

[2] Asociace krajů (2018).Všechny kraje znovu žádají ministerstvo školství o bezodkladné řešení situace na středních školách. Získáno z: http://bit.ly/2Pc2Xgr.

[3] ČŠI (2018). Tematická zpráva – Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části. Získáno z: http://bit.ly/2Ruv7Gz. 

[4] Tento pohled na situaci dobře ilustrují výroky předsedy Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Viz např. ČT24 (2019). Sílí spor o směr vzdělávání v Česku. Firmy tlačí na růst počtu řemeslníků. Získáno z: http://bit.ly/368mXaV

[5] ČTK (2019). Plzeňský kraj nechce hranici úspěšnosti v přijímacích zkouškách. Získáno z: http://bit.ly/2Ygs4Tp.

[6] EDUin (2018). Cut-off skóre (nepodkročitelná hranice) v přijímacích zkouškách do maturitních oborů. Získáno z: http://bit.ly/34R43F3

[7] Aktuálně.cz (2019). Plaga ustoupil krajům. Budou rozhodovat, kolik dětí mohou přijmout střední školy. Získáno z: http://bit.ly/3877RnR.

[8] EDUin (2019). Tisková zpráva: Krajům se otevírají dveře k ovládnutí školství dočasnou potřebou trhu práce. Získáno z: http://bit.ly/2Rj8bty

[9] PSP ČR (2019). Sněmovní tisk 309 – Novela z. – školský zákon. Získáno z: http://bit.ly/2OPA4rw

[10] ČSÚ (2018). Vnitřní migrací získal nejvíce obyvatel Středočeský kraj. Získáno z: http://bit.ly/351m5V2

[11] ČT24 (2019). Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky. Nejdřív musíme zvednout úroveň výuky, řekl Plaga. Získáno z: http://bit.ly/3brNNy9.

[12] PSP ČR (2019). Sněmovní tisk 645/0, část č. 1/8, novela z. – školský zákon. Získáno z: http://bit.ly/38mD86m.  

[13] CZVV (2018). Výsledky maturitní zkoušky z roku 2017 a její vývoj od roku 2011. Získáno z: http://bit.ly/388rMm3

[14] ČŠI (2019). Tematická zpráva – Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části MZ. Získáno z: http://bit.ly/2Ruv7Gz

[15] Viz důvodová zpráva k novele školského zákona zmíněné výše.

[16] Pirátská strana (2019). Piráti odmítají experimentování s povinnou maturitou z matematiky, odnesou to desetitisíce studentů, varují. Získáno z: http://bit.ly/2LmtUNg.

Napsat komentář