Rozvoj učitelství: platy učitelů, vyjednávání s odbory atp. (data, závazky, dlouhodobé cíle, poměr tarif nadtarif)

Hodnocení: + | – –

Vláda Andreje Babiše se po ustavení a získání stability v roce 2018 zavázala v programovém prohlášení, že do konce svého mandátu v roce 2021 dosáhnou platy učitelů 150 % výše z roku 2017 (uvažovány jsou celkové průměrné hodnoty, přičemž v základu jsou započítáni i řídící pracovníci).[1] Vláda dodržuje závazek navyšování platů, nicméně tempo růstu postupně zvolňuje. 1. ledna 2019 došlo dle deklarace MŠMT k navýšení o 10 % v tarifní složce platu[2], 4 % získali ředitelé škol pro navýšení v nadtarifní složce platu a 1 % bylo rozepsáno v rámci rozvojového programu na částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogů v MŠ, ZŠ, SŠ a ŠD. Pro rok 2020 se počítá pouze s 10% valorizací. Tato skutečnost vyvolala v listopadu 2019 odpor odborů a některých dalších profesních organizací sdružujících učitele. Stávka, kterou odbory zorganizovaly, však poukázala na nejednotnost pedagogického stavu v ČR, která byla podtržena rozpačitou účastí pedagogů na stávce[3] (např. ve srovnání se stávkou polských učitelů na jaře 2019, které se zúčastnila drtivá většina pedagogů[4]).

Částečně stál za nejednotností učitelů v postoji ke stávce fakt, že konečným důvodem, jenž odbory medializovaly, nebylo snížení celkového navýšení platů z 15 na 10 %, nýbrž návrh ministra školství Roberta Plagy, aby byla část této sumy směřována do nadtarifní části platu a sloužila tak ředitelům pro diverzifikaci platů učitelů dle kvality odvedené práce.[5] Je důležité upozornit na to, že organizace, které podporují pouze plošné navyšování platů, zároveň stály za odporem proti kariérnímu řádu, jenž měl vytvořit nástroj pro vyšší diverzifikaci hodnocení učitelů.[6]

Mnohem důležitější v celé problematice je fakt porovnání platů učitelů s dalšími VŠ vzdělanými v české ekonomice a také mezinárodní srovnání tohoto rozdílu, které může velmi dobře poukázat na část perspektivy učitelství spojené právě s jejich odměňováním. Analýzy tohoto typu vydává již pravidelně think-tank Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR – IDEA. Jeho analýza z roku 2019 ukazuje, že i přes snahu zvyšovat dekády zanedbávané ohodnocení učitelů nedochází k podstatnému snížení daného rozdílu kvůli celkovému růstu platů a mezd napříč ekonomikou. Analýza IDEA zároveň uvádí, že k tomu, aby se ČR dostala na zhruba průměrnou evropskou úroveň, muselo by tempo navyšování platů učitelů (na úrovni 150 % hodnoty z roku 2017) vytrvat ještě dalších šest let.[7]Snižování tempa růstu platů současnou vládou tento cíl vzdaluje, stejně jako nejistota dalšího vývoje po předpokládaných volbách v roce 2021. Situaci může částečně ovlivnit predikované zpomalení ekonomického růstu a větší atraktivita stabilního povolání v době vyšší ekonomické nejistoty. Tento aspekt však nelze považovat za dostatečně pevný opěrný bod pro jakýkoliv odhad vývoje zájmu o učitelskou profesi, jež je zatížena relativně vysokým nezájmem a disproporčním poměrem odchodů z profese proti nástupu nových učitelů (viz další bod analýzy událostí roku 2019).


[1] Úřad vlády ČR (2018). Programové prohlášení vlády. Získáno z: http://bit.ly/35WdmDS, str. 14. 

[2] Zákony pro lidi (2019). Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Získáno z: http://bit.ly/2OJ6iEL.

[3] České noviny (2019). Učitelé v Česku stávkovali, zapojila se více než polovina škol. Získáno z: http://bit.ly/33Mu8nk.

[4] Více informací např. na Idnes.cz (2019). Největší stávka učitelů v Polsku. Chtějí vyšší platy a reformu školství. Získáno z: http://bit.ly/2OKbxnW.

[5] O důvodech vedoucích ke stávce více např. ČT24 (2019). Školství je podfinancované, důvody stávky jsou však zástupné, zní kritika na adresu odborů. Získáno z: http://bit.ly/2DGQDzA.

[6] MŠMT (2019). KARIÉRNÍ ŘÁD – PROFESNÍ ROZVOJ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ. Získáno z: http://bit.ly/37YIYKQ.

[7] IDEA (2019). Platy českých učitelů: nová naděje. Získáno z: http://bit.ly/2OHb8lX.

3 komentáře u „Rozvoj učitelství: platy učitelů, vyjednávání s odbory atp. (data, závazky, dlouhodobé cíle, poměr tarif nadtarif)“

  1. Myslím, že zde by bylo dobré také poukázat na velkou zmatečnost ohledně užívaných indikátorů, což vede k tomu, že nejen veřejnost ale i učitelé, jsou zmateni ohledně toho, jaký je vládní slib a cíl a co bychom měli kontrolovat. Jde hlavně o to, že i když se platy učitelů zvyšují, zároveň rostou platy i ve všech ostatnícn sférách.
    Něco jiného je operovat s nominálním nárůstem platů a něco zcela jiného pak s procentním ukazatelem podílu platu učitelů k vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům (což je ukazatel sledovaný OECD v Education at Glance). Jde také o to, zda sledujeme medián nebo průměrný příjem a zda to vztahujeme k celé populaci pracujících vysokoškoláků, a nebo jenom těm ve veřejné sféře. I když všechny tyto míry jednoznačně ukazují dlouhodobou podfinancovanost učitelských platů, míra tohoto problému výrazně závisí na indikátoru, který je použit. Je potřeba také vzít v potaz, že poslední data z OECD EaG jsou z roku 2016. V posledních třech letech se ovšem investice do vzdělávání výrazně zvýšily (ale rostl pochopitelně i HDP).

  2. problém je v tom, že ministr (vláda) mluví o celkovém objemu prostředků na platy a pak ho průměruje. Odbory vskutku zaspaly, když se v prvním pololetí 2019 potichu snížilo slibovaných 15% objemu na 10%. Nicméně v závěrečné fázi měly pravdu – když jen 10% objemu, pak vše do tarifu: argumentoval bych ovšem spíše mediánem v jednotlivých tarifních třídách platového automatu . Pak by se ukázalo, že vyčlenit 2% na pohyblivé složky, když polovina učitelů mezi 25 a třeba 34 lety bude brát o pár stovek víc, nedává smysl. Objemově se hodně daří, motivační efekt toho, co doputuje k jednotlivým kategoriím učitelů je ovšem velmi malý. Poznámka: stávka rozhodně nebyla neúspěšná a už vůbec to nebyl debakl. Za tři dny dokázat zavřít kolem 1400 škol a dalších 4 tisíce připojit v omezeném režimu je slušný manažerský počin.

Napsat komentář