Hodnocení výsledků vzdělávání aneb Meda hada neumí

Hodnocení: + | – –

S klíčovými zkouškami ve vzdělávacím systému úzce souvisí také celkový způsob hodnocení vzdělávání v českém vzdělávacím systému. Téma v roce 2019 významně rozvířila kauza medializovaná prvně v článku Umí Meda hada?[1] Vysokoškolský pedagog Peter Chvojka zde v otevřeném dopisu poslanci Václavu Klausovi ml. popisuje příběh jeho dcery, která ztvárnila zadání ve výuce výtvarné výchovy namalovat hada originálním a autentickým způsobem, za což ovšem získala výrazně horší hodnocení v podobě snížení školní známky. Argumentem učitelky, která práci hodnotila, byla to, že pojetí, které žačka předvedla, neodpovídá její představě o tom, jak má vypadat malířské ztvárnění hada.

Peter Chvojka na tomto příkladu upozorňuje na absurdní dopady, které může mít zavedený způsob hodnocení v českých školách: místo formativního vedení k rozpoznání schopností a limitů v osobnostním rozvoji může docházet doslova k deformativnímu vlivu v sebepoznání žáků. Hodnocení, které dává mylnou zpětnou vazbu, zejména při dlouhodobém opakování, může mít krajně destruktivní vliv na vnímání vlastních osobnostních kvalit a přijetí určité představy o sobě, které nekoresponduje se skutečným potenciálem a neumožňuje tak jeho dostatečný rozvoj.

V případě hodnocení vzdělávání v českých školách nelze zdaleka vždy poukázat na jeho deformativní vliv takto transparentním způsobem. V mnoha případech je možné opřít hodnocení o konkrétní kritéria (např. gramatické chyby v českém jazyce nebo chyby v početních operacích v matematice), což může vytvářet zdánlivý dojem objektivity. Je však prokazatelné, že známka není pouze objektivním odrazem měřitelné znalosti žáka, a zároveň je nutné klást si otázku, zda je objektivní hodnotit na relativně prosté číselné škále výkon žáků, jejichž podmínky pro splnění daného úkolu jsou často podmíněny vnějšími okolnostmi mimo jejich vliv.[2] Vedle toho je pochopitelně velkou otázkou, zda jsou kritéria pro hodnocení nastavena správně. Je nepochybně jednodušší hodnotit faktografii (data, jména, názvy) či lehce měřitelné oblasti (gramatika), kdežto důležité poznatky a dovednosti, jež spočívají v chápání souvislostí nebo v komplexním používání jazyka vytvářejí také mnohem vyšší nároky na komplexní hodnocení. Ze zkušeností rozvinutých vzdělávacích systémů (dánský, finský) vyplývá, že zejména na nižších úrovních vzdělávání (základní škola, zejména její první stupeň), je vhodnější využívat jiného (pozitivně formativního) způsobu hodnocení než známek či podobných hodnotících škál, jelikož nedochází k tzv. labelingu (nálepkování), tedy k vytváření určité zkreslené představy dětí o jejich vlastním rozvojovém potenciálu.[3] Taková představa, je-li přijata, může mít velmi negativní dlouhodobé dopady na sebedůvěru, motivaci, vůli a ambice dosahovat vyšších cílů. V souvislosti s individuálním i společenským rozvojem, například v souvislosti s konkurenceschopností[4] je nutné si uvědomit, že pro budoucnost české společnosti je klíčové umožňovat dětem maximální osobnostní rozvoj, jelikož jejich individuální potenciál dává dohromady potenciál společenský. Z hlediska kulturního, sociálního i ekonomického může ČR spoléhat takřka výhradně a pouze na schopnost vytvářet uvnitř české společnosti vyšší míru přidané hodnoty, kterou následně bude investovat do dalšího rozvoje. Současný způsob hodnocení vede naopak velkou část dětí a žáků ke zbytečné ztrátě sebedůvěry a k pasivitě, která z toho vyplývá, což je pro budoucí perspektivu varovná zpráva. V tomto ohledu je nutné ocenit snahy České školní inspekce, která se tématu rozvoje formativního hodnocení na českých školách věnuje.[5]


[1] Chvojka (2019). Umí Meda hada? Leda alternativní magor by ji pochválil. Získáno z: http://bit.ly/2YivTb2

[2] Český rozhlas (2019). Vypovídá o schopnostech žáka známka? Slovní hodnocení má větší rozměr, říká náměstek ředitele školní inspekce. Získáno z: http://bit.ly/35WLhw6.

[3] Mimo jiné právě právě “nenálepkování” (no labeling) žáků má – dle jedné z nejvýznamnějších meta studií realizované a neustále doplňované prof. Johnem Hattiem – jeden z nejvýraznějších efektů na jejich úspěšné vzdělávání – Hattie, John (2019). Visible Learning METAx. Získáno z: http://bit.ly/2RqlGI9

[4] Aspen Institute Central Europe (2019). Kam kráčíš, Česko. Získáno z: http://bit.ly/2LnBDuA

[5] ČŠI (2019). Česká školní inspekce pozvala odborníky k další diskuzi o formativním hodnocení. Získáno z: http://bit.ly/33P88Zh

Napsat komentář