Efektivita řízení: slučování NÚV a NIDV a změny ve struktuře MŠMT

Hodnocení: + + | –

MŠMT rozhodlo v roce 2019 o dalších změnách ve struktuře svých přímo řízených organizací, které mají přímý vliv na kvalitu a rozvoj vzdělávání a vzdělávací soustavy v ČR.[1] Konkrétně došlo k rozhodnutí o sloučení Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který má v působnosti kurikulum (cíle a obsah vzdělávání) a Národního institutu dalšího vzdělávání (NIDV), jenž má primárně zajišťovat další vzdělávání pedagogické obce v ČR.

Argumentace MŠMT ve věci účelu sloučení stála na odstranění duplicit v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kurikula a metodického vedení, a tím i lepší řízení činnosti ostatních přímo řízených organizací.[2] V následném projednávání však rovněž vyšlo najevo, že motivem rozhodnutí o sloučení obou institucí je nutnost úsporných opatření, a to jak provozních, tak i mzdových prostředků. Tj. k rozhodnutí došlo na základě tlaku, který vláda vyvinula vůči jednotlivým resortům s požadavkem na snížení nákladů na byrokracii. MŠMT tak dostalo úkol, aby snížilo počet pracovních úvazků v resortu.[3]

Audit vzdělávacího systému v rámci SWOT analýzy dlouhodobě upozorňuje na to, že kvalita práce přímo řízených organizací MŠMT není objektivně hodnocena a že není možné opřít se o směrodatná zjištění v této věci. Z toho titulu je těžké jakkoliv hodnotit nejen předchozí práci, ale i dopady sloučení organizací. Z kvalifikovaných názorů expertů v oblasti vzdělávání a řízení vzdělávací politiky lze v diskusích vyčíst velmi často kritiku nízké efektivity práce těchto organizací v porovnání s financováním – především z evropských zdrojů – jehož se jim dostává.[4] MŠMT samo přiznává problém s řízením obou organizací na své straně, přičemž chce v této otázce provést změny (viz níže). Proměna podřízených organizací tedy může být chápána jako příležitost ke zlepšení jejich fungování. V rámci procesu slučování se však postupně rovněž objevovaly kritické pohledy a varování kritizující účel a možné dopady na zajištění agend vykonávaných organizacemi.[5] Ministerstvem pro účely jednání školského výboru PSP ČR představené vymezení činnosti nově zřízeného Národního pedagogického institutu ČR stojí na pěti pilířích zahrnujících: 

a) Kurikulum naplňující Strategii 2030 se zaměřením na modernizaci odborného vzdělávání.

b) Systémovou podporu pedagogických pracovníků a další vzdělávání pedagogů naplňující strategická zadání státu. 

c) Poradenství pro školy a školská zařízení řízení školského poradenského systému (včetně revizního pracoviště). 

d) Kariérové poradenství a další vzdělávání s důrazem na hladký přechod absolventů na trh práce. 

e) Metodickou podporu škol a učitelů z centra i v území.[6]

Nastíněné vymezení opět není možné hodnotit, přičemž je nutné doporučit především to, aby řízení naplňování agend nové instituce bylo přímo propojeno s řízením implementace cílů a opatření klíčových strategických dokumentů v oblasti vzdělávání, tedy připravované Strategie 2030+ a DZ 2019-2023. Zároveň je nutné výše nastíněné agendy a úkoly vyplývající ze strategických dokumentů zajistit zkušenými manažery a respektovanými odborníky v oblasti tak, aby byly schopni obstát v procesu řízení změn a jejich implementace směrem k samotným školám, ředitelům a učitelům přímo v území.

Na konci roku 2019 došlo také k rozhodnutí o restrukturalizaci samotného MŠMT.[7] Dochází přitom ke sloučení sekce II (vzdělávání, tedy řízení regionálního školství) a sekce V (mládež a sport). Personálně se restrukturalizace dotkne dvou náměstků (Václava Pícla, sekce II, a Karla Kováře, sekce V), kteří ve svých funkcích skončí ke konci roku. Vzniká nová sekce II s označením „Sekce vzdělávání, sportu a mládeže“, jež přebírá některé původní útvary a některé nové útvary vytváří (zřizuje se nový odbor řízení a rozvoje vzdělávání MŠMT, nově také odbor sportu a odbor mládeže a dalšího vzdělávání, zůstává odbor MŠ, ZŠ, ZUŠ a speciálního školství, dále zůstává odbor SŠ, VOŠ, konzervatoří a institucionální výchovy).[8] MŠMT zároveň vypsalo několik výběrových řízení na pozice náměstků, ředitelů odborů a vedoucích oddělení. Obecně tuto změnu nelze vnímat jednoznačně, byť z hlediska efektivity práce ministerstva platí dlouhodobě totéž, co bylo výše řečeno k práci přímo řízených organizací. Změna je tedy určitou příležitostí, kterou však bude nutné naplnit. Na místo náměstka, ředitelů odborů a vedoucích oddělení by měl vždy nastoupit respektovaný manažer či manažerka, kteří musí zvládnout odřídit projekty doručující konkrétní změny (vyplývající z připravované Strategie 2030+ či DZ 2019-2023), jejichž hlavním cílem je podpora učitelů, ředitelů, škol a zlepšení podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání dětí, žáků a studentů.[9]


[1] EDUin (2019). Sloučení NÚV a NIDV musí být transparentní, aby nepoškodilo koncepční změny ve školství. Získáno z: http://bit.ly/2PhjZdn

[2] Deník (2019). Ministr školství slučuje ústavy, odbory se bouří. Získáno z: http://bit.ly/2OQzgmr. 

[3] PSP ČR (2019). Z Á P I S z 22. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, která se konala dne 12. července 2019. Získáno z: http://bit.ly/34QambP.

[4] Otázka účelnosti individuálních systémových projektů je zmíněna např. v již několikrát citovaném nezávislém hodnocení naplňování Strategie 2020. 

[5] Vše poměrně dobře ilustruje veřejný kulatý stůl pořádaný SKAV ze dne 28. října: SKAV (2019). Získáno z: http://bit.ly/2sLDdjD. 

[6] PSP ČR (2019). Z Á P I S a podklady z 23. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, která se konala dne 4. září 2019. Získáno z: http://bit.ly/2PbzkMk

[7] Úřad vlády ČR (2019). 1014/19 Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2020. Získané z: http://bit.ly/2PiKTRQ

[8] EDUin (2019). Ministerstvo školství chce do ledna vybrat klíčové lidi pro řízení a rozvoj školství. Získáno z: http://bit.ly/34Q23x1

[9] Aktuálně (2019). MŠMT hledá generála pro novou Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Získáno z: http://blog.aktualne.cz/blogy/karel-gargulak.php?itemid=35296

3 komentáře u „Efektivita řízení: slučování NÚV a NIDV a změny ve struktuře MŠMT“

  1. Po zkušenostech s předchozím slučováním ministerských organizací v roce 2011, jehož důsledky jsou i po mohla letech stále patrné, je zarážející, že uvedený krok nebyl založen na (veřejně dostupné) analýze a nebyla k němu přizvána profesionální poradenská organizace, která se fúzemi organizací zabývá. Přičemž sloučení OPŘO by za jistých okolnost mohlo dávat smysl. Nikoli ale, pokud jsou jediným cílem ekonomické úspory. Personální podhodnocení kvalitními odborníky bylo v některých oblastech působení OPŘO enormní již před sloučením.

  2. Naprosto nepřijatelný, netransparentní způsob manažerské fúze v tom negativním slova smyslu. Podrobně jsme popsal zde:
    http://denikreferendum.cz/clanek/30550-firemni-fuze-na-ministerstvu-skolstvi-muze-mit-zavazne-dusledky.
    Ve stručnosti vyjádřeno O. Neumajerem – jeho komentář podepisuji. Stačí znát vývoj v posledních deseti letech zevnitř a je jasné, že jde o přípravu na outsourcing nebo spíš privatizaci některých agend.

  3. Argument úsporných opatření rozhodně není tím jediným nebo zásadním, který stál za rozhodnutím sloučit dvě přímořízené organizace (OPŘO), samotná redukce míst se dotkla celého rezortu – tedy i MSMT a ČSI, nikoli pouze NPI.
    MŠMT hledalo možnou rovnováhu mezi legislativně správní agendou (MŠMT), podpůrnou, metodickou a rozvojovou rolí OPŘO a maximálním využitím OP VVV, v budoucnu pak OP JAK. Některé projekty OP VVV jsou již ukončeny, či budou končit a MŠMT přesunuje úsilí do podpory pedagogického procesu i řízení škol. Tedy v budoucnu očekává růst významu regionální podpory nastartované např. v projektech SYPO či SRP.

Napsat komentář