Stav učitelů v regionálním školství je demograficky neutěšený z pohledu věku, aprobace a genderu. Stát nemá plán, jak obměnit stárnoucí generaci učitelů, zvyšovat aprobovanost nebo udržet začínající učitele

Mimořádné šetření ministerstva školství z roku 2019 ke stavu učitelů v regionálním školství potvrdilo domněnku, že situace ve školství není z hlediska personální obsazenosti pedagogů ideální. Učitelé důchodového věku ze školství postupně odchází a absolventů s pedagogickým vzděláním, zejména v učitelských oborech, je v současné době ve vzdělávací soustavě nedostatek. Mnohé školy si tak v dnešní době nejspíše nemohou učitele vybírat a snaží se alespoň o to, aby zájemce o místo učitele splňoval zákonem stanovenou kvalifikaci a byl ochoten toto zaměstnání vykonávat. Ani takoví učitelé však nejsou vždy na trhu práce k dispozici, o čemž vypovídají, zejména pak v některých krajích, vyšší podíly učitelů bez kvalifikace. Shrnutí dat je dostupné v relevantním vydání bEDUin.

Navzdory nárazovému šetření nelze aktivitu ministerstva považovat za dostatečnou: měření stavu učitelů v regionálním školství není dlouhodobé, neexistuje měřitelný plán pro zvýšení počtu absolventů učitelských oborů, zvýšení aprobovanosti výuky nebo přivedení více můžu do nyní dominantně ženské profese. V pozadí je nedostatečné finanční ohodnocení nebo absence kariérní profilace. Podstav učitelů hodlá ministerstvo školství řešit otevřením profese všem absolventům magisterského studia. V květnu 2019 vláda schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících umožňující zaměstnávat VŠ absolventy bez pedagogického vzdělání na druhém stupni základních škol a na středních školách po dobu 3 let. Tito učitelé bez pedagogického vzdělání mají projít dvouletým adaptačním obdobím, během nějž budou podpořeni zkušenějším kolegou. Do tří let si pak budou muset pedagogické vzdělání doplnit. Tato novela musí projít celým legislativním procesem a očekává se rozsáhlá debata v Parlamentu, zda a jak otevření profese ovlivní kvalitu výuky na školách ve světle již tak nízké aprobovanosti.

U začínajících učitelů ovšem podle výzkumu Masarykovy univerzity jde mimo platy především o pocit, že jim nikdo nepomáhá v náročném přechodu z fakulty do každodenní práce, a poměr náročnosti povolání a jeho ohodnocení není odpovídající. Kvůli tomu zhruba 30 procent začínajících učitelů zvažuje změnu povolání mimo školství. Více ve výzkumu Masarykovy univerzity. Dále analýza institutu CERGE se zabývala intelektuálními dovednostmi českých učitelů v mezigeneračním srovnání. V průměru jsou výsledky českých pedagogů nadprůměrné, ale v mladší generaci byl zaznamenán propad čtenářské gramotnosti, což může mít vliv na kompetence při výuce, resp. heterogenitu, která umocní disparity ve vzdělání, kterému se dostává žákům v jednotlivých třídách, školách a krajích.

Napsat komentář