Neschopnost implementovat Strategii digitálního vzdělávání 2020, nedostatek prostředků pro nákup nové techniky

Národní kontrolní úřad (NKÚ) ověřil naplňování Strategie digitální vzdělávání 2014-2020 a ve zjištěních uvedl, že ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání ministerstvo školství nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Projekty a opatření zaměřené na digitalizaci vzdělávání mají zvýšit digitální gramotnost žáků i učitelů, rozšířit digitální služby na školách a také zlepšit ICT vybavení škol. MŠMT v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit a NKÚ prověřil 18 z nich. Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele. Přesto však jsou mnohé z těch opatření aktuálně realizovány prostřednictvím revize kurikula v oblasti informatiky a ICT.

Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování, které je silně závislé na prostředcích z fondů EU. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo, přičemž MŠMT je plánuje nárokovat v dalších letech. Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. Více v tiskové zprávě NKÚ.

1 komentář u „Neschopnost implementovat Strategii digitálního vzdělávání 2020, nedostatek prostředků pro nákup nové techniky“

  1. Protože fórum neumožňuje přidávat nové položky (zde „nové slabiny“), tak to píšu jako poznámku k poslední položce, ač se jí to přímo netýká.

    Slabiny jsou celkově popsány skvěle, domnívám se ale že by bylo vhodné zde věnovat 1-2 položky problematice odborného (učňovského) školství, které se svou specifičností (a specifickými problémy) vymyká z generalizace na celé školství.

    Vnímám zde dva největší problémy či slabiny:
    – extrémně vysoký nesoulad mezi výučním oborem a další (životní) praxí absolventa. Např. největší brněnská odborná škola s 3000 žáků uvádí, že u řemesla zůstává 15% absolventů, tj. 85% svou vystudovanou odbornost zahodí a živí se něčím jiným.
    – přes to že jde o „řemesla“, která v sobě už definičně naplňují pojem živnostníka (řezník, kadeřník, cukrář…), odborné školství ve výuce takřka neobsahuje kompetence, které jsou pak této činnosti nezbytné (podnikavost a podnikání, základy obchodu a účetnictví, právní minimum). (Srovnej zcela propastný rozdíl s obdobně zaměřenými školami v sousedním Rakousku, které vychovávají kromě dané odbornosti i všestranně vybavené „praktiky“).

Napsat komentář