Nedostatečně rozpracovaný a nesystematický způsob zjišťování kvality vzdělávacího systému a sledování zavedených opatření, z toho vyplývající nekoncepční vzdělávací politika, omezený výzkum v oblasti vzdělávání

ČR doposud nemá vybudovanou strukturu (ani koncept struktury) nástrojů na měření kvality výstupů vzdělávacího systému. Na tento fakt upozorňuje např. Eric A. Hanushek, odborník v oblasti sledování kvality vzdělávání. Za jediné komplexní analýzy lze považovat nezávislé zprávy expertů pro strategické dokumenty, jako jsou například Hodnocení implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 či Hlavní směry vzdělávací politiky určené pro Strategii 2030. Jde ovšem o vlastní zhodnocení zpravidla bez primárního výzkumu, který resort neprovádí. Přesto data existují, např. od České školní inspekce, Národního ústavu pro vzdělávání nebo díky mezinárodním šetřením. Jejich uvolnění, využití nebo kombinace pro přípravu nebo evaluaci vzdělávací politiky ať ministerstvem školství, nebo nezávislými subjekty (akademické pracoviště, NNO…) je omezená a nedosahuje standardu vyspělých zemí OECD.

OECD ve svém projektu a publikacích o strategickém řízení vzdělávacích systémů (Strategic Education Governance) prezentuje 6 celků, které tvoří dobrou politiku. Jedním z nich je právě Knowledge Governance čili Řízení na základě znalostí, které vyžaduje adekvátní a systematické využívání dat a poznatků (evidence) ke stanovení cílů, opatření a doručování změn.

Napsat komentář