Absence širší shody na žádoucích cílech vzdělávání mezi politickými stranami. Jedinou deklaratorní shodu (po parlamentních volbách v roce 2017) představují platy učitelů

V rámci analýzy DELPHI, která zmapovala hlavní témata mezi bezmála sty experty ve vzdělávacím systému, panuje největší shoda na tvrzení „Státní politika ve vzdělávání je nekoncepční a nesystémová, nemá jasně a dlouhodobě stanovený cíl a jasné priority. Podléhá momentálním vlivům, požadavky se mění s každým novým ministrem.“ Takové politické prostředí neumožňuje nejen vývoj kvalitních změn v systému.

Ekonom orientující se na vzdělávání Daniel Münich připisuje absenci společenské shody význam jednoho ze tří největších problémů českého školství (Hospodářské noviny). Ve spolupráci 17 organizací zainteresovaných ve vzdělávání vznikl strategický dokument Vzdělávání přede-vším, jenž shrnuje priority vzdělávací politiky v horizontu standardního sněmovního období 4 let.

Ukazuje se, že dlouhodobá a ucelená proměna vzdělávacího systému zvýšila jeho kvalitu, jako je tomu například ve Finsku. Reformy již od 60. let měly velmi pozitivní vliv na vývoj spravedlivého systému, kde mají žáci nadprůměrné výsledky a přitom vysokou úroveň osobní pohody (well-being). Přečtěte si více ve vydání bEDUinu k finským reformám.

Napsat komentář