Dlouhodobý trend zkvalitňování výuky matematicky zejména konstruktivistickým přístupem Hejného metody

Podle tématické zprávy České školní inspekce přes 60 % žáků základních a více než 70 % žáků středních škol nesouhlasí s tvrzením, že by se učili matematiku proto, že je baví. A přes 50 % žáků základních a více než 60 % žáků středních škol se na hodiny matematiky vůbec netěší. Konstruktivisticky vyučovaná matematika – v Česku známá hlavně díky práci prof. Hejného – zlepšuje realizaci výuky předmětu, který není mezi žáky oblíbený a z nějž mají žáci v mezinárodních šetřeních průměrné výsledky.

Ve školním roce 2019/20 podle údajů společnosti H-Mat bude pokračovat nebo se zapojí zhruba 466 základních škol. Dlužno podotknout, že matematika je jedním z nejméně oblíbených předmětů podle České školní inspekce (předmět nebaví přes 60 procent žáků základních a přes 70 procent studentů středních škol). Matematika „podle Hejného“ je konstruktivistickým přístupem zohledňujícím moderní didaktiku a vývojovou psychologii. Samotný fakt, že je potřeba pro kvalitní výuku vlastní značky, marketingu a publicity a nestačí příprava pedagogických fakult, je pozoruhodný.

3 komentáře u „Dlouhodobý trend zkvalitňování výuky matematicky zejména konstruktivistickým přístupem Hejného metody“

  1. Konstruktivistické metody v matematice mohou být pro některé skupiny žáků bezesporu přínosem. Text Auditu však vyžaduje korekce. Za prvé, zábavnost matematiky a motivace se jí učit nemají až tak silnou korelaci s výsledky v ní. Již někdy v r. 2012 se dalo zjistit z PISA a TIMSS, že země, v nichž žáci nejvíce milovali matematiku, patřily ve výsledcích k nejhorším, a naopak. Žáci z některých asijských zemí s nejlepšími výsledky v matematice vykazovali nejmenší oblibu matematiky. Za druhé, agregovaný ukazatel „obliba matematiky“ zastírá skutečnost, že naši žáci deklarují poměrně slušnou oblibu konkrétních typů úloh a velmi nízkou oblibu jiných. Jde tedy o jemnější problém, který nelze vyjádřit „nemají matematiku v oblibě“. A za třetí, tzv. Hejného metoda není nějakým naším objevem – konstruktivistické metody se uplatňují už dávno v řadě předmětů, včetně matematiky. Hejný z nich udělal hezký balíček -lépe se nacvičuje a prodává. Zatímní data máme pouze z malého počtu škol a z 1.st ZŠ. nedává tedy smysl nepřiměřeně extrapolovat, jak to může zkvalitnit výuku matematiky na SŠ. Kritizovat nepřímo pedagogické fakulty, že tohle musí řešit „soukromník“ je zcela mimo. Hejný vše rozvíjel právě v rámci PedF UK, s kolegy, doktorandy, v rámci grantů fakulty. V další fázi šíření a komercializace se aktivita privatizovala.

  2. V nadpisu je třeba opravit překlep – matematicky/matematiky. Adoruje se zde metoda Hejného, ale neopírá se o data, zatímco konstatování, že matematika není oblíbeným předmětem se o data opírá. Buď bych tedy převedl do hrozeb nebo konstatování, že matematika Hejného zkvalitňuje výuku, opřel o relevantní data.

  3. Souhlasím s panem Němcem.
    A dodávám, že ne každému dítěti vyhovuje Hejného metoda. Osobně oceňuji, že školy se mohou rozhodnout, jak chtějí matematiku učit. Zatím, není zcela jasné, jaké výsledky má výuka podle Hejného na 2. stupni ZŠ, zda je to opravdu takový úspěch v učení….
    Osobně si myslím, že problém ve výuce matematiky tkví mimo jiné v tom, že ve školách (hlavně na ZŠ) není čas na procvičování a upevňování učiva a na to, aby žáci měli možnost v klidu přemýšlet (v hodinách se utíká za splněním obsahu, ale nejde o to, zda látka prošla hlavami žáků.

    V 1. řádku textu doporučuji opravit na“tematické“, nikoli tématické.

Napsat komentář