Zaostávání vzdělávacího systému za aktuálními společenskými požadavky, “opt out” části rodičů z veřejného vzdělávacího systému: nárůst počtu neveřejných škol a nejasná vládní politika ve vztahu k nim i ve vztahu k segregaci a diferenciaci v rámci vzdělávacího systému

Průzkumy veřejného mínění CVVM neodhalují statisticky významnější dlouhodobé trendy posilování nespokojenosti se vzdělávacím systémem. To ovšem neznamená úplnou spokojenost: 36 % respondentů hodnotí úroveň vzdělávání na středních odborných učilištích jako špatnou, na středních odborných školách s maturitou je to 26 %, u gymnázií 13 % a na základních školách 24 %.

Mezi školními roky 2017/18 a 18/19 došlo ke zvýšení počtu soukromých ZŠ ze 189 na 208. Je třeba si ujasnit, jaké požadavky vlastně rodiče volící opt out požadují, co z požadavků těchto rodičů by měl vzdělávací systém akceptovat a co nikoliv. Politika regulace vzniku nových neveřejných škol je do jisté míry v kontrastu s omezenou snahou řešit segregaci (především etnickou, ale i sociálněekonomicky statusovou) a celkovou diferenciaci žáků od nástupu k povinné školní docházce, přes tvorbu výběrových škol a tříd ZŠ až po odchody žáků na víceletá gymnázia.

Napsat komentář