Zpět na homepage

Hlavní události roku



28. listopadu 2022
Cizinci získali odlišná pravidla pro skládání maturitní zkoušky

Ukrajinští uprchlíci, kteří budou v roce 2023 v Česku maturovat, dostanou na písemnou a praktickou část zkoušky o 25 procent více času. U testu a ústní zkoušky z češtiny budou moct použít Pravidla českého pravopisu.

12. září 2022
Novým ředitelem CERMATu byl jmenován Miroslav Krejčí

Jedním z úkolů Miroslava Krejčího bude elektronizace státních zkoušek. Experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů si vybral ministr Balaš. Krejčí se neúčastnil výběrového řízení, ale oslovil jej s nabídkou ministr školství poté, co nebyl vybrán žádný z kandidátů. Bývalá ředitelka CERMATu Michaela Kleňhová skončila v květnu 2022 - kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace ji odvolal ministr školství Petr Gazdík.

1. září 2022
Začalo pokusné ověřování uznávání AP zkoušek v rámci maturity

Pokusné ověřování je zaměřené na uznávání Advanced Placement (AP) zkoušek v rámci profilové části maturitní zkoušky. Tyto zkoušky pomáhají při přijímacím řízení na české a zejména zahraniční vysoké školy, kdy jsou uznávány univerzitami po celém světě. Jde o většinu univerzit v USA, ale také například britské Cambridge či Oxford. Do pokusného ověřování se mohou hlásit střední školy a bude ukončeno v září 2024.

31. srpna 2022
Soud dal po třech letech za pravdu maturantovi ve sporu s MŠMT

Městský soud v Praze rozhodl ve sporu o maturitní úlohu ve prospěch maturanta. Ten se soudil s MŠMT o výsledek ve sporné úloze z testu matematiky použitého na jaře 2019. Soud uložil ministerstvu, aby v novém rozhodnutí změnilo maturantův výsledek v testu a za odpověď mu udělilo maximální počet bodů.

10. února 2022
Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 dokončil návrh na změnu maturitních zkoušek

Nově by měla mít maturita dvě úrovně: současnou verzi a profesní maturitu bez státní části. Žáci učilišť a středních odborných škol by tak nemuseli skládat státní maturitu, ale pouze profilovou zkoušku danou školou, která by je k získání maturity opravňovala také. Z návrhu hodlá vycházet ministerstvo školství a novelu upravující podobu maturity předložit na jaře 2023.

1. ledna 2022
Vstoupila v platnost novela maturitní zkoušky prodlužují délku konání didaktických testů

Ministr Gazdík podepsal vyhlášku, podle níž mají mít maturanti už nastálo na didaktické testy více času. Didaktický test z českého jazyka a literatury trvá 85 minut, z matematiky 135 minut, z cizího jazyka 110 minut. Novela upravuje také podmínky pro žáky s odlišným mateřským jazykem konajícím didaktický test z českého jazyka a literatury - mají možnost použít překladový slovník a prodlužuje se jim na jejich žádost doba konání testu o 30 minut.

16. prosince 2021
Think-tank Vzdělávání21 přestavil návrh proměny maturity

Na konferenci Univerzity Karlovy představil Think-tank Vzdělávání21 své teze a návrhy k diskuzi o budoucí podobě maturitní zkoušky. Podle představitelů je nutné se zaměřit na vnitřní pojetí maturitní zkoušky, na změnu způsobu zkoušení a způsobu výuky. Maturant by měl prokázat schopnost kriticky myslet, argumentovat, dávat věci do souvislostí, nikoli „oddrmolit“ naučená fakta. Maturitní zkouška by tak měla být vedena formou řízeného rozhovoru a nikoli 15minutovým monologem maturanta. To bude znamenat kontinuální proměnu vzdělávání ve školách.

17. září 2021
Ministerstvo školství opět prohrálo soudní spor o výsledek v maturitním testu

Městský soud v Praze vyhověl už druhé žalobě maturanta, který na jaře 2019 požádal o přezkoumání svého výsledku v maturitním testu. Jeho žádost tehdy Ministerstvo školství zamítlo jako nedůvodnou. Soud dal maturantovi už podruhé za pravdu a rozhodnutí ministerstva, které mu nevyhovělo, opět zrušil.

10. března 2021
Další úprava maturit a závěrečných zkoušek znamenala změnu termínů a odpuštění vybraných částí ústní zkoušky v profilové části

Termín didaktických testů maturitní zkoušky byl posunut na 24. – 26. května. Žáci, kteří v rámci pracovní povinnost odpracovali minimálně 160 hodin, byli v didaktických testech automaticky hodnoceni jako „uspěl(a)". Pro hodnocení těchto žáků byly použity známky z vysvědčení za 2. pololetí v 1. až 3. ročníku a prvního pololetí ročníku posledního. Konání profilových zkoušek bylo posunuto na období od 1. června do 23. července. Stanovení konkrétního termínu bylo na řediteli školy. Praktické zkoušky mohly být v rámci doplnění praktického vyučování konány až do 27. srpna. Největším usnadněním pro žáky byla možnost nekonat profilovou část maturitní zkoušky v podobě ústních zkoušek, které spadají do společné části maturitní zkoušky (český jazyk a literatura a cizí jazyk). Žáci, kteří zvolili tuto možnost, byli klasifikováni podle výsledku psaného didaktického testu. Neabsolvovaná profilová část nemohla znevýhodnit studenty u přijímacích zkoušek na VŠ, ale mohla být v takové situaci bonifikována.

28. ledna 2021
MŠMT představilo první změny maturit, závěrečných zkoušek a absolutorií v roce 2021

Didaktické testy ve společné části maturitní zkoušky měly dle opatření MŠMT proběhnout v jarním zkušebním období v původních termínech ve dnech 3. – 5. května 2021. Nově se u didaktických testů prodloužil časový limit na jejich vypracování, u českého jazyka a literatury a u cizích jazyků shodně o 10 minut, u matematiky o 15 minut. Dále se stanovil vybraným skupinám žáků (např. s nařízenou pracovní povinností či v karanténě apod.) náhradní termín.

30. listopadu 2020
MŠMT avizovalo státní maturity beze změn v roce 2021

I přesto však nastoupí změny, které souvisí s proměnou školského zákona. Didaktické testy se nově nebudou známkovat, hodnotit se budou pouze slovy uspěl/a – neuspěl/a. V novém roce 2021 však nepříznivá epidemiologická situace přetrávala a podmínky maturit se ještě dále upravily (např. zrušení písemné práce, prodloužení časového limitu na vypracování testu).

16. října 2020
Maturita se proměnila

V říjnu MŠMT schválilo novou podobu úpravy a hodnocení maturitní zkoušky. Ta stojí především na stanovení bodového nebo procentuálního výsledku, který žáci musí dosáhnout, aby splnili didaktický test ze společné části maturitní zkoušky. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl/a“ či „neuspěl/a“ podle podílu zvládnutých úkolů a dosažených bodů. Obecné zadání pak bylo rovněž specifikováno pro písemné práce z českého a cizích jazyků (např. čas, počet zadání, počet slov atd.). A rovněž zadání pro ústní zkoušku (počet témat, počet děl atd.). Proti přístupu se ozvaly některé profesní organizace i odborníci. Z pohledu EDUinu lze ústup od klasického známkování didaktických testů uvítat. Přesto však stále chybí celkové vymezení účelu, charakteristik a vlastností samotného testování a jeho provázanosti s RVP pro středoškolské maturitní obory. Naopak rigidní a svazující vymezení určené pro školní část maturitní zkoušky lze označit jako nešťastné. Zcela nebyl využit potenciál jiných nástrojů maturitní zkoušky tak, jak můžeme sledovat v zahraničí – projekty, portfolia atd.

26. června 2020
Maturitu nesplnilo nejvíce studentů od roku 2013

Minimálně od roku 2013 byla letos druhá nejvyšší neúspěšnost u maturitních zkoušek – celkově až 21,3 % žáků neuspělo (oproti 17,4 % v roce 2019, nejvyšší úspěšnost byla 21,4 % v roce 2018). Podle CERMAT je to tím, že byla o 7 % vyšší účast než obvykle. Kvůli opatřením, která k maturitě pustila i maturanty, kteří by normálně nebyli připuštěni z důvodu prospěchu. Největší neúspěšnost byla v nástavbovém studiu 48 %, potom na SOU 34,2 %, SOŠ 22,3 %, na gymnáziích 2,3 %. Interpretaci výsledků ale znesnadňuje nesrovnatelnost testů z jednotlivých let.

17. června 2020
Spor o maturitu vyhrál u soudu poprvé student

Městský soud v Praze uznal žalobu žáka, který nesouhlasil s hodnocením jedné z úloh v maturitním testu z matematiky. Podle soudu nebylo dostatečně zdůvodněno zadání otázky. CERMAT doposud tvrdí, že v klíči správných řešení jsou uvedeny všechny možné varianty odpovědí. Spor zatím nebyl ze strany MŠMT uzavřen a maturita zatím nebyla žákovi uznána. Celá kauza pouze podtrhuje dlouhodobé problémy způsobu vytváření a vlastností testů CERMATu. Testování se věnujeme v tematickém textu auditu 2020.

10. června 2020
Byla zrušena povinná maturita z matematiky

Legislativním procesem prošla změna zákona, která zachová status quo maturitní zkoušky. Žáci si tak nadále mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Pokud by poslanci změnu neschválili, skládala by se státní (společná) část maturitní zkoušky ze 3 předmětů. Rozhodnutí navazuje mimo jiné na dosavadní neúspěšnost u maturitní zkoušky z matematiky. Loni si ji vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 % z nich neuspělo. Letos didaktický test z matematiky u maturit nezvládlo 17,5 % studentů. Daný návrh dlouhodobě rozděloval jak politickou, tak odbornou veřejnost (rozdílné pohledy zájmových a profesních organizací). EDUin argumentoval poukazem na nesplnění slibů, které měly předcházet zavedení povinné společné části maturitní zkoušky ze tří předmětů: a) nedokončení revize cílů a obsahu vzdělávání v matematice, b) absenci proměny přípravy učitelů matematiky, c) omezené kapacity a dopad projektů na změnu výuky matematiky, d) omezenou možnost dělení tříd jako nástroje, jak zlepšit kvalitu výuky matematiky (přichází až s reformou financování od 1. ledna 2020) či e) nezavedení mistrovské zkoušky jako alternativy k maturitě.

1. června 2020
Maturity proběhly bez psaní slohových prací

Již na konci března vláda přišla s novelou školského zákona, která umožňovala v reakci na epidemiologickou situaci a uzavření škol udělit maturitní zkoušku na základě průměrů známek ze tří posledních pololetí. Druhou možností bylo konání zkoušky – bez písemných prací. Nakonec se situace zlepšila, školy se otevřely a maturanti v roce 2020 nepsali slohové práce z češtiny a cizího jazyka. Byli hodnoceni jen za didaktické testy a ústní zkoušku. Vše probíhalo za specifických hygienických podmínek a byli k ní připuštěni všichni studenti, kteří podali přihlášku. Nebylo tedy podmínkou vysvědčení z 2. pololetí posledního ročníku. Zákon dále umožnil ředitelům škol změnit termín odevzdání a/nebo hodnocení maturitních prací a praktických zkoušek. Zákon se nijak nevyjádřil k žákům s odlišným mateřským jazykem.

10. května 2020
Otevření tématu smysluplnosti a kvality testování

V roce 2020 se opět objevila série článků a komentářů otvírajících otázky kvality, charakteristik a vlastností testování (především maturitních testů). Toto téma se nicméně opakuje už několik let a je spojeno s kritikou transparentnosti maturitních dat, smysluplnosti zkoušky jako takové, systémového ukotvení maturit atd. Kritika posílila kvůli rekordně největší neúspěšnosti u maturit od zavedení státních maturit v roce 2013. CERMAT se v průběhu let ve zpřístupňování dat zlepšuje co do objemu i rychlosti (letošní analytická zpráva, uveřejňování zadání bez prodlev, uveřejnění klíče), ale zdaleka ještě nedosahuje bodu, kdy by bylo možné plně pochopit mechanismus testu a následně posuzovat jeho kvalitu.

PARTNEŘI EDUinu a Auditu vzdělávacího systému

Generální partner: